HomeRamayanaAranya KandaSarga 9Shloka 23
Previous Verse
Next Verse

Shloka 23

सीताया धर्मोपदेशः—शस्त्रसंयोगदोषकथा

Sita’s Counsel on Dharma and the Peril of Weapon-Association

ततस्सरौद्रेऽभिरतः प्रमत्तोऽधर्मकर्शितः।।3.9.23।।तस्य शस्त्रस्य संवासाज्जगाम नरकं मुनिः।

tatas sa raudre ’bhirataḥ pramatto ’dharmakarśitaḥ | tasya śastrasya saṃvāsāj jagāma narakaṃ muniḥ ||

പിന്നീട് രൗദ്രതയിൽ ആസക്തനായി, അശ്രദ്ധനായി, അധർമം വലിച്ചിഴയ്ക്കുമ്പോൾ, ആ മുനി—ആ ആയുധസംഗം മൂലം—നരകത്തെ പ്രാപിച്ചു.

ततःthen/thereafter
ततः:
काल/अनन्तर (Temporal)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्ययम्; तस्मात्/ततः (ablatival adverb: then/thereafter)
सःhe
सः:
कर्ता
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, एकवचनम्
रौद्रेin a violent mood
रौद्रे:
अधिकरण (State/condition)
TypeNoun
Rootरौद्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, सप्तमी, एकवचनम्; भाववाचक/अवस्था (state)
अभिरतःengrossed
अभिरतः:
कर्ता-विशेषण
TypeAdjective
Rootअभि-√रम् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्तः (past participle used adjectivally), पुंलिङ्गः, प्रथमा, एकवचनम्; ‘engaged/attached’
प्रमत्तःcareless/intoxicated
प्रमत्तः:
कर्ता-विशेषण
TypeAdjective
Rootप्रमत्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, एकवचनम्
अधर्म-कर्शितःafflicted by unrighteousness
अधर्म-कर्शितः:
कर्ता-विशेषण
TypeAdjective
Rootअधर्म (प्रातिपदिक) + कर्शित (√कृश्/√कर्ष्-भावित कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, एकवचनम्; तत्पुरुषः ‘अधर्मेण कर्शितः’ (dragged/afflicted by unrighteousness)
तस्यof that
तस्य:
सम्बन्ध
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, षष्ठी, एकवचनम्
शस्त्रस्यof the weapon
शस्त्रस्य:
सम्बन्ध
TypeNoun
Rootशस्त्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, षष्ठी, एकवचनम्
संवासात्from association
संवासात्:
अपादान (Apādāna/Source-cause)
TypeNoun
Rootसंवास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, पञ्चमी-विभक्तिः (Ablative), एकवचनम्
जगामwent
जगाम:
कर्ता-क्रिया
TypeVerb
Root√गम् (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्
नरकम्to hell
नरकम्:
कर्म/गति-लक्ष्य (Goal)
TypeNoun
Rootनरक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया, एकवचनम्
मुनिःsage
मुनिः:
कर्ता
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, एकवचनम्

By association with the sword, he developed a violent attitude. And in that habitual state of excitement he was dragged into unrighteous ways which (ultimately) took him to hell.

Ś
śastra (weapon)
M
muni (sage)
N
naraka (hell)

FAQs

The verse teaches moral causality: sustained intimacy with violence can cultivate adharma, leading to spiritual ruin.

The exemplum reaches its grim outcome: the sage’s violent habituation culminates in downfall.

Non-violence and vigilance of mind are implied virtues—showing what happens when they are lost.