Previous Verse
Next Verse

Shloka 7

पम्पादर्शनम्

Vision of Lake Pampā and the Turn toward Sugrīva

तदागच्छ गमिष्यामि पम्पां तां प्रियदर्शनाम्।।3.75.6।।ऋष्यमूको गिरिर्यत्र नातिदूरे प्रकाशते।यस्मिन्वसति धर्मात्मा सुग्रीवोंऽशुमतस्सुतः।।3.75.7।।नित्यं वालिभयात्त्रस्तश्चतुर्भिस्सह वानरैः।

tad āgaccha gamiṣyāmi pampāṃ tāṃ priyadarśanām || 3.75.6 ||

ṛṣyamūko girir yatra nātidūre prakāśate |

yasmin vasati dharmātmā sugrīvo ’ṃśumataḥ sutaḥ || 3.75.7 ||

nityaṃ vāli-bhayāt trastaś caturbhiḥ saha vānaraiḥ |

അപ്പോൾ വരിക—പ്രിയദർശിനിയായ പമ്പാ സരോവരത്തിലേക്ക് നാം പോകാം. ഇവിടെ നിന്ന് അതിദൂരമല്ലാതെ പ്രകാശിക്കുന്ന ഋഷ്യമൂകഗിരി ദൃശ്യമാകുന്നു; അവിടെ ധർമ്മാത്മാവായ സൂര്യപുത്രൻ സുഗ്രീവൻ, വാലിയുടെ ഭയത്തിൽ നിത്യവും വിറയുന്നവനായി, നാലു വാനരന്മാരോടുകൂടെ വസിക്കുന്നു.

ऋष्यमूकःR̥ṣyamūka (mountain)
ऋष्यमूकः:
अधिकरण-निर्देशक (Locative-setting/स्थान-सूचक)
TypeNoun
Rootऋष्यमूक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; संज्ञा (proper noun)
गिरिःmountain
गिरिः:
कर्ता (Karta/कर्ता)
TypeNoun
Rootगिरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
यत्रwhere
यत्र:
अधिकरण (Adhikaraṇa/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootयत्र (अव्यय)
Formस्थानवाचक-अव्यय (locative adverb)
not
:
सम्बन्ध (Particle/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-अव्यय (negation particle)
अतिदूरेvery far (away)
अतिदूरे:
अधिकरण (Adhikaraṇa/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootअतिदूर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (अव्ययवत् प्रयोग), सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; 'दूरे' इति स्थानवाचक-प्रयोग (in a far place)
प्रकाशतेis seen/appears
प्रकाशते:
क्रिया (Kriyā/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र√काश् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; आत्मनेपद
यस्मिन्in which
यस्मिन्:
अधिकरण (Adhikaraṇa/अधिकरण)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; सम्बन्ध-सूचक relative pronoun
वसतिdwells/lives
वसति:
क्रिया (Kriyā/क्रिया)
TypeVerb
Rootवस् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद
धर्मात्माthe righteous-souled one
धर्मात्मा:
कर्ता (Karta/कर्ता)
TypeNoun
Rootधर्मात्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; समासः धर्मः आत्मा इति कर्मधारय (one whose self is righteous)
सुग्रीवःSugrīva
सुग्रीवः:
कर्ता (Karta/कर्ता)
TypeNoun
Rootसुग्रीव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; संज्ञा (proper noun)
अंशुमतःof the Sun (Aṃśumat)
अंशुमतः:
सम्बन्ध (Genitive/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअंशुमत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
सुतःson
सुतः:
कर्ता (Karta/कर्ता)
TypeNoun
Rootसुत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
नित्यम्always
नित्यम्:
क्रियाविशेषण (Adverbial/क्रिया-विशेषण)
TypeIndeclinable
Rootनित्य (प्रातिपदिक)
Formकालवाचक-अव्यय (adverb of time; accusative used adverbially)
वालिभयात्from fear of Vāli
वालिभयात्:
अपादान (Apādāna/अपादान)
TypeNoun
Rootवालि-भय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5th/Ablative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (वालिनः भयम्)
त्रस्तःfrightened
त्रस्तः:
कर्तृ-विशेषण (Predicate adjective/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootत्रस् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; विशेषण (qualifies सुग्रीवः)
चतुर्भिःwith four
चतुर्भिः:
सहकारक-सम्बन्ध (Association via saha)
TypeAdjective
Rootचतुर् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; संख्याविशेषण
सहtogether with
सह:
सहकारक (Sahakāraka/सह)
TypeIndeclinable
Rootसह (अव्यय)
Formसह-अव्यय (preposition-like indeclinable meaning 'together with')
वानरैःmonkeys
वानरैः:
सहकारक-सम्बन्ध (Association/सह)
TypeNoun
Rootवानर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन

Thereafter, going slowly to a distance, Rama and Lakshmana saw Pampa surrounded by beautiful forests full of many varieties of birds.ityārṣa śrīmadrāmāyaṇē vālmīkīya ādikāvyē araṇyakāṇḍē pañcasaptatimassargaḥ৷৷Thus ends the seventyfifth sarga of Aranyakanda of the holy Ramayana the first epic composed by sage Valmiki.

R
Rama
L
Lakshmana
P
Pampa
R
Rishyamuka (Ṛṣyamūka)
S
Sugriva
V
Vali
S
Sun (Aṃśumat)

FAQs

Dharma is pursued through rightful alliance and compassionate strategy: Rama moves toward Sugriva, a wronged and fearful figure, implying that justice often requires cooperation with the virtuous.

Rama proposes going to Lake Pampa and identifies Mount Rishyamuka as Sugriva’s refuge due to fear of Vali.

Rama’s purposeful leadership—seeking the right person (Sugriva) and the right place to advance a righteous mission.