Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 121

Pañca-prakṛti-nirūpaṇa and Mantra-vidhi: Rādhā, Mahālakṣmī, Durgā, Sarasvatī, Sāvitrī; plus Sāvitrī-Pañjara

विशालसंज्ञितामीशां व्यापिनीं विमलां यजेत् । तमोपहारिणीं सूक्ष्मां विश्वयोनिं जयावहाम् ॥ १२१ ॥

viśālasaṃjñitāmīśāṃ vyāpinīṃ vimalāṃ yajet | tamopahāriṇīṃ sūkṣmāṃ viśvayoniṃ jayāvahām || 121 ||

‘വിശാലാ’ എന്ന നാമത്തിൽ പ്രസിദ്ധയായ ഈശ്വരിയെ—സർവ്വവ്യാപിനി, വിമല, സൂക്ഷ്മ, തമോഹാരിണി, വിശ്വയോനി, ജയദായിനി—ഭക്തിയോടെ പൂജിക്കണം।

विशाल-संज्ञिताम्named ‘Viśālā’
विशाल-संज्ञिताम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootविशाल (प्रातिपदिक) + संज्ञित (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया एकवचन; कर्मधारय/तत्पुरुषार्थः (विशाला इति संज्ञिता)
ईशाम्the goddess Īśā
ईशाम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootईशा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया एकवचन
व्यापिनीम्all-pervading
व्यापिनीम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootव्यापिनी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया एकवचन; विशेषण
विमलाम्pure
विमलाम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootविमला (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया एकवचन; विशेषण
यजेत्one should worship
यजेत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√यज् (धातु)
Formविधिलिङ्; प्रथमपुरुष; एकवचन; परस्मैपद
तमः-अपहारिणीम्remover of darkness
तमः-अपहारिणीम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootतमस् (प्रातिपदिक) + अपहारिणी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (तमसः अपहारिणी)
सूक्ष्माम्subtle
सूक्ष्माम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootसूक्ष्मा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया एकवचन; विशेषण
विश्व-योनिम्source/womb of the universe
विश्व-योनिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootविश्व (प्रातिपदिक) + योनि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (विश्वस्य योनि:)
जया-आवहाम्bringing victory
जया-आवहाम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootजया (प्रातिपदिक) + आवहा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया एकवचन; उपपद-तत्पुरुष (जयाम् आवहति इति)

Sanatkumara (teaching Narada)

Vrata: none

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: bhakti

V
Viśālā (Divine Goddess/Śakti)

FAQs

It defines an upāsanā-object as the all-pervading, stainless Divine Power (Viśālā) who removes inner darkness (tamas/avidyā) and leads the practitioner toward clarity and victory in dharma.

Bhakti here is expressed as focused worship (yajet) with contemplative attributes—purity, subtlety, and cosmic sourcehood—so devotion becomes both reverence and inner transformation.

The verse reflects mantra-upāsanā style precision: worship is guided by defined epithets (nāma/guṇa) used for correct contemplation and recitation—an applied, technical devotional method aligned with śikṣā and vyākaraṇa-informed clarity of terms.