Previous Verse
Next Verse

Shloka 152

Adhyaya 72 — Puradāha: Rudra’s Cosmic Chariot, Pāśupata-Vrata, and Brahmā’s Shiva-Stuti

दग्ध्वोद्धृतं सर्वमिदं त्वयाद्य जगत्त्रयं रुद्र पुरत्रयं हि कः स्तोतुमिच्छेत् कथमीदृशं त्वां स्तोष्ये हि तुष्टाय शिवाय तुभ्यम्

dagdhvoddhṛtaṃ sarvamidaṃ tvayādya jagattrayaṃ rudra puratrayaṃ hi kaḥ stotumicchet kathamīdṛśaṃ tvāṃ stoṣye hi tuṣṭāya śivāya tubhyam

ഹേ രുദ്രാ! ഇന്ന് നിനാൽ ഇതെല്ലാം—ത്രിലോകവും ത്രിപുരവും—ദഗ്ധമായി പിന്നെയും ഉദ്‌ധൃതമായി (പുനഃസ്ഥാപിതമായി) നിലകൊണ്ടു. നിന്നെ സ്തുതിക്കാൻ ആര് ആഗ്രഹിക്കും? ഇത്തരത്തിലുള്ള നിന്നെ ഞാൻ എങ്ങനെ സ്തുതിക്കും—സ്വയംതൃപ്തനായ സർവ്വമംഗള ശിവനേ!

दग्ध्वाhaving burned
दग्ध्वा:
उद्धृतम्raised up/saved/restored
उद्धृतम्:
सर्वम् इदम्all this (entire manifest order)
सर्वम् इदम्:
त्वयाby You
त्वया:
अद्यtoday/now
अद्य:
जगत्त्रयम्the three worlds
जगत्त्रयम्:
रुद्रO Rudra
रुद्र:
पुरत्रयम्the three cities (Tripura)
पुरत्रयम्:
हिindeed
हि:
कःwho
कः:
स्तोतुम्to praise
स्तोतुम्:
इच्छेत्would desire/is able
इच्छेत्:
कथम्how
कथम्:
ईदृशम्of such a nature/so महान्
ईदृशम्:
त्वाम्You
त्वाम्:
स्तोष्येI shall praise
स्तोष्ये:
हिsurely
हि:
तुष्टायto the satisfied/fulfilled One
तुष्टाय:
शिवायto Shiva, the auspicious Pati
शिवाय:
तुभ्यम्to You
तुभ्यम्:

Suta Goswami (narrating a hymn of praise spoken by the gods/devotee in the Tripura episode context)