Next Verse

Shloka 1

Bhojana-vidhi and Nitya-karman: Directions for Eating, Prāṇa-Oblations, Sandhyā, and Conduct Leading to Apavarga

इति श्रीकूर्मपुराणे षट्साहस्त्र्यां संहितायामुपरिविभागे अष्टादशो ऽध्यायः व्यास उवाच प्राङ्मुखो ऽन्नानि भुञ्जीत सूर्याभिमुख एव वा / आसीनस्त्वासने शुद्धे भूम्यां पादौ निधाय तु

iti śrīkūrmapurāṇe ṣaṭsāhastryāṃ saṃhitāyāmuparivibhāge aṣṭādaśo 'dhyāyaḥ vyāsa uvāca prāṅmukho 'nnāni bhuñjīta sūryābhimukha eva vā / āsīnastvāsane śuddhe bhūmyāṃ pādau nidhāya tu

ഇങ്ങനെ ശ്രീകൂർമപുരാണത്തിലെ ഷട്സാഹസ്ത്രീ സംഹിതയുടെ ഉത്തരവിഭാഗത്തിൽ അഷ്ടാദശ അധ്യായം. വ്യാസൻ പറഞ്ഞു—കിഴക്കോട്ടോ അല്ലെങ്കിൽ സൂര്യാഭിമുഖമായോ, ശുദ്ധാസനത്തിൽ ഇരുന്ന് പാദങ്ങൾ ഭൂമിയിൽ വെച്ച് ഭക്ഷിക്കണം।

इतिthus
इति:
Discourse marker (इति-निपात)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; वाक्यसमाप्त्यर्थक/उद्धरणसूचक
श्री-कूर्म-पुराणेin the Śrī Kūrma Purāṇa
श्री-कूर्म-पुराणे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootश्री (प्रातिपदिक) + कूर्म (प्रातिपदिक) + पुराण (प्रातिपदिक)
Formसमासः—तत्पुरुष (श्रीमत् कूर्मपुराणम्); नपुंसकलिङ्ग; सप्तमी (अधिकरण) एकवचन
षट्-साहस्त्र्याम्in the six-thousand (collection)
षट्-साहस्त्र्याम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootषट् (संख्या-प्रातिपदिक) + साहस्त्री (प्रातिपदिक)
Formसमासः—द्विगु (षट्साहस्त्री); स्त्रीलिङ्ग; सप्तमी एकवचन
संहितायाम्in the saṃhitā
संहितायाम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootसंहिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; सप्तमी (अधिकरण) एकवचन
उपरि-विभागेin the upper section
उपरि-विभागे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootउपरि (अव्यय) + विभाग (प्रातिपदिक)
Formसमासः—तत्पुरुष (उपरिविभागः); पुंलिङ्ग; सप्तमी एकवचन
अष्टादशःeighteenth
अष्टादशः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअष्टादश (संख्या-प्रातिपदिक)
Formद्विगु/संख्यावाचक; पुंलिङ्ग; प्रथमा एकवचन; विशेषणम् (अध्यायस्य)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta/Topic (विषय)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा एकवचन
व्यासःVyāsa
व्यासः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootव्यास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत/perfect); प्रथमपुरुष एकवचन; परस्मैपद
प्राङ्-मुखःfacing east
प्राङ्-मुखः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्राङ् (अव्यय/दिक्शब्द) + मुख (प्रातिपदिक)
Formसमासः—तत्पुरुष (प्राङ्मुखः = पूर्वाभिमुखः); पुंलिङ्ग; प्रथमा एकवचन; विशेषणम् (भोजकस्य)
अन्नानिfoods
अन्नानि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootअन्न (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया बहुवचन
भुञ्जीतshould eat
भुञ्जीत:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootभुज् (धातु)
Formविधिलिङ् (optative); मध्यमपुरुष एकवचन; परस्मैपद
सूर्य-अभिमुखःfacing the sun
सूर्य-अभिमुखः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसूर्य (प्रातिपदिक) + अभिमुख (प्रातिपदिक)
Formसमासः—तत्पुरुष (सूर्याभिमुखः); पुंलिङ्ग; प्रथमा एकवचन; विशेषणम्
एवonly/indeed
एव:
Particle (अवधारण)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारणार्थक
वाor
वा:
Particle (विकल्प)
TypeIndeclinable
Rootवा (अव्यय)
Formअव्यय; विकल्पार्थक
आसीनःseated
आसीनः:
Karta-state (कर्तृभाव)
TypeVerb
Rootआस् (धातु)
Formक्त (भूतकृदन्त/past participle) ‘आसीन’; पुंलिङ्ग; प्रथमा एकवचन; कर्तरि—“being seated”
तुand/but
तु:
Particle (निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; अवधान/विरोधार्थक
आसनेon a seat
आसने:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootआसन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; सप्तमी (अधिकरण) एकवचन
शुद्धेclean
शुद्धे:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootशुद्ध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; सप्तमी एकवचन; विशेषणम् (आसने)
भूम्याम्on the ground
भूम्याम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootभूमि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; सप्तमी (अधिकरण) एकवचन
पादौ(his) two feet
पादौ:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया (कर्म) द्विवचन
निधायhaving placed
निधाय:
Kriya-viseshana (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootनि-धा (धातु)
Formक्त्वान्त (अव्ययकृदन्त/gerund); “having placed”
तुthen/and
तु:
Particle (निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; अवधान/समुच्चयार्थक

Vyasa

Primary Rasa: shanta

V
Vyasa
S
Surya

FAQs

Indirectly: it frames bodily discipline (clean seat, proper direction while eating) as part of dharma that supports inner clarity, which is traditionally treated as a prerequisite for steady contemplation of the Self.

It highlights foundational niyama-like disciplines—purity (śauca) and regulated conduct around food (āhāra-vidhi). Such outer order is presented as supportive of higher sādhana, including Pāśupata-oriented restraint and steadiness.

Not explicitly in this śloka; however, the Kurma Purāṇa’s synthesis often places shared dharmic observances (like śauca and āhāra) as common ground for both Śaiva and Vaiṣṇava paths toward the same highest realization.