Nirvana
धैर्यकन्था। उदासीनकौपीनम्। विचारदण्डः। ब्रह्मावलोकयोगपट्टः। श्रियां पादुका। परेच्छाचरणम्। कुण्डलिनीबन्धः। परापवादमुक्तो जीवन्मुक्तः। शिवयोगनिद्रा च। खेचरीमुद्रा च। परमानन्दी। निर्गतगुणत्रयम्। विवेकलभ्यं मनोवागगोचरम्। अनित्यं जगद्यज्जनितं स्वप्नजगदभ्रगजादितुल्यम्। तथा देहादिसङ्घातं मोहगुणजालकलितं तद्रज्जुसर्पवत्कल्पितम्। विष्णुविद्यादिशताभिधानलक्ष्यम्। अङ्कुशो मार्गः। शून्यं न सङ्केतः। परमेश्वरसत्ता। सत्यसिद्धयोगो मठः। अमरपदं तत्स्वरूपम्। आदिब्रह्मस्वसंवित्। अजपा गायत्री। विकारदण्डो ध्येयः॥
धैर्य-कन्था । उदासीन-कौपीनम् । विचार-दण्डः । ब्रह्म-अवलोक-योग-पट्टः । श्रियाः पादुका । पर-इच्छा-चरणम् । कुण्डलिनी-बन्धः । पर-अपवाद-मुक्तः जीवन्-मुक्तः । शिव-योग-निद्रा च । खेचरी-मुद्रा च । परम-आनन्दी । निर्गत-गुण-त्रयम् । विवेक-लभ्यम् मनः-वाक्-अगोचरम् । अनित्यम् जगत् यत् जनितम् स्वप्न-जगत्-अभ्र-गज-आदि-तुल्यम् । तथा देह-आदि-सङ्घातम् मोह-गुण-जाल-कलितम् तत् रज्जु-सर्प-वत् कल्पितम् । विष्णु-विद्या-आदि-शत-अभिधान-लक्ष्यम् । अङ्कुशः मार्गः । शून्यम् न सङ्केतः । परम-ईश्वर-सत्ता । सत्य-सिद्ध-योगः मठः । अमर-पदम् तत्-स्वरूपम् । आदि-ब्रह्म-स्व-संवित् । अजपा गायत्री । विकार-दण्डः ध्येयः ।
dhairyakanthā | udāsīnakaupīnam | vicāradaṇḍaḥ | brahmāvalokayogapaṭṭaḥ | śriyāṃ pādukā | parecchācaraṇam | kuṇḍalinībandhaḥ | parāpavādamukto jīvanmuktaḥ | śivayoganidrā ca | khecarīmudrā ca | paramānandī | nirgataguṇatrayam | vivekalabhyaṃ manovāgagocaram | anityaṃ jagadyajjanitaṃ svapnajagadabhragajāditulyam | tathā dehādisaṅghātaṃ mohaguṇajālakalitaṃ tadrajjusarpavatkalpitam | viṣṇuvidyādiśatābhidhānalakṣyam | aṅkuśo mārgaḥ | śūnyaṃ na saṅketaḥ | parameśvarasattā | satyasiddhayogo maṭhaḥ | amarapadaṃ tatsvarūpam | ādibrahmasvasaṃvit | ajapā gāyatrī | vikāradaṇḍo dhyeyaḥ ||
ಧೈರ್ಯವೇ ಕಂಥೆ; ಉದಾಸೀನತೆಯೇ ಕೌಪೀನ; ವಿವೇಕವೇ ದಂಡ; ಬ್ರಹ್ಮಾವಲೋಕನದ ಯೋಗವೇ ಪಟ್ಟ; ಶ್ರೀ (ಸಂಪತ್ತು) ಪಾದುಕೆಯಾಗಿದೆ; ಪರಮೇಶ್ವರನ ಇಚ್ಛೆಗೆ ಅನುಗುಣವಾದ ಆಚರಣೆಯೇ ಚರಣ; ಕುಂಡಲಿನೀಬಂಧವೇ ನಿಯಮ. ನಿಂದೆ-ಪ್ರತಿನಿಂದೆಯಿಂದ ಮುಕ್ತನಾದವನು ಜೀವन्मುಕ್ತ. ಶಿವಯೋಗನಿದ್ರೆಯೂ ಇದೆ, ಖೇಚರೀಮುದ್ರೆಯೂ ಇದೆ. ಪರಮಾನಂದದಲ್ಲಿ ಸ್ಥಿತನಾಗಿ, ತ್ರಿಗುಣಾತೀತ—ವಿವೇಕದಿಂದ ಲಭ್ಯ, ಮನಸ್ಸು-ವಾಣಿಗೆ ಅಗೋಚರ. ಉತ್ಪನ್ನವಾದ ಜಗತ್ತು ಅನಿತ್ಯ—ಸ್ವಪ್ನಜಗತ್ತಿನಂತೆ, ಮೇಘಗಜಾದಿಗಳಂತೆ. ಹಾಗೆಯೇ ದೇಹಾದಿ ಸಂಘಾತವು ಮೋಹಗುಣಜಾಲದಿಂದ ನೆಯ್ದಿದ್ದು, ರಜ್ಜು-ಸರ್ಪದಂತೆ ಕಲ್ಪಿತ. ‘ವಿಷ್ಣು’, ‘ವಿದ್ಯಾ’ ಮುಂತಾದ ಶತನಾಮಗಳಿಂದ ಸೂಚಿಸಲ್ಪಡುವುದೇ ಲಕ್ಷ್ಯ. ಅಂಕುಶವೇ ಮಾರ್ಗ; ‘ಶೂನ್ಯ’ ಸಂಕೇತವಲ್ಲ. ಪರಮೇಶ್ವರಸತ್ತೆಯೇ ಪರಮ ವಾಸ್ತವ. ಸತ್ಯ-ಸಿದ್ಧಿಯ ಯೋಗವೇ ಮಠ. ಅಮರಪದವೇ ಅದರ ಸ್ವರೂಪ—ಆದಿಬ್ರಹ್ಮನ ಸ್ವಪ್ರಕಾಶ ಸ್ವಸಂವಿತ್. ಅಜಪಾವೇ ಗಾಯತ್ರಿ. ವಿಕಾರನಿವಾರಕ ದಂಡವನ್ನು ಧ್ಯಾನಿಸಬೇಕು.
‘Fortitude is the cloak; indifference is the loincloth; discrimination is the staff; the belt is the yoga of beholding Brahman; prosperity is the sandals; the conduct is (to follow) the will of the Supreme; the restraint is the binding (discipline) of Kuṇḍalinī. Freed from blame and counter-blame, (he is) a jīvanmukta. There is the yogic sleep of Śiva, and the khecarī-mudrā. (He is) established in supreme bliss, having gone beyond the three guṇas—attainable through discernment, beyond mind and speech. The world that is produced is impermanent, like a dream-world, like a cloud-elephant and the like. Likewise, the aggregate beginning with the body, woven of the net of deluding qualities, is imagined like a rope-snake. The target is that which is denoted by hundreds of names such as ‘Viṣṇu’ and ‘Knowledge’. The goad is the path; ‘void’ is not the indicator. The reality is the existence of the Supreme Lord. The monastery is the yoga of truth and accomplishment. The deathless state is Its very nature: the self-luminous awareness of the primal Brahman. The ajapā is the Gāyatrī. The staff of transformation (i.e., of removing modifications) is to be meditated upon.