Mahavakya
नैषोऽन्धकारोऽयमात्मा । विद्या हि काण्डान्तरादित्यो ज्योतिर्मण्डलं ग्राह्यं नापरम् । असावादित्यो ब्रह्मेत्यजपयोपहितं हंसः सोऽहम् । प्राणापानाभ्यां प्रतिलोमानुलोमाभ्यां समुपलभ्यैवं सा चिरं लब्ध्वा त्रिवृदात्मनि ब्रह्मण्यभिध्यायमाने सच्चिदानन्दः परमात्माविर्भवति ॥५–६॥
न । एषः । अन्धकारः । अयम् । आत्मा । विद्या । हि । काण्ड-अन्तर-आदित्यः । ज्योतिः-मण्डलम् । ग्राह्यम् । न । अपरम् । असौ । आदित्यः । ब्रह्म । इति । अजप-उपहितम् । हंसः । सः । अहम् । प्राण-अपानाभ्याम् । प्रतिलोम-अनुलोमाभ्याम् । समुपलभ्य । एवम् । सा । चिरम् । लब्ध्वा । त्रिवृत्-आत्मनि । ब्रह्मणि । अभिध्यायमाने । सत्-चित्-आनन्दः । परम-आत्मा । आविर्भवति ॥५–६॥
naiṣo ’ndhakāro ’yam ātmā | vidyā hi kāṇḍāntarādityo jyotir-maṇḍalaṃ grāhyaṃ nāparam | asāv ādityo brahmeti ajapayopahitaṃ haṃsaḥ so ’ham | prāṇāpānābhyāṃ pratilomānulomābhyāṃ samupalabhyaivaṃ sā ciraṃ labdhvā trivṛd-ātmani brahmaṇy abhidhyāyamāne sac-cid-ānandaḥ paramātmāvirbhavati ||5–6||
អាត្មានេះ មិនមែនជាភាពងងឹតនេះទេ។ វិទ្យា ត្រូវយល់ឲ្យបានច្បាស់ថា ជា អាទិត្យ (ព្រះអាទិត្យ) នៅក្នុងផ្នែកកណ្ឌៈ ដូចជាវង់ពន្លឺ—មិនមែនយ៉ាងផ្សេងទៀតឡើយ។ ព្រះអាទិត្យនោះគឺ ព្រហ្មន៍; ហំសៈ ដែលភ្ជាប់ជាមួយ អជបៈ (មន្ត្រមិនបានបញ្ចេញសំឡេង) គឺ ‘សោ’ហំ’—ខ្ញុំគឺព្រះអង្គ។ ដោយដឹងដូច្នេះតាមរយៈ ប្រាណ និង អបាណ តាមចលនាបញ្ច្រាស និង ចលនាតាមលំដាប់ ហើយបានទទួលការអនុវត្ត/ការយល់ដឹងនោះយូរអង្វែង ពេលដែលអ្នកសមាធិលើ ព្រហ្មន៍ ក្នុងអាត្មាដែលមានបីផ្នែក នោះ បរមាត្មា ដែលជាសត្យ-ចិត្ដ-អានន្ទៈ នឹងបង្ហាញខ្លួន។
This Self is not this darkness. Knowledge indeed is to be apprehended as the sun within the (ritual) sections, as the orb of light—and not otherwise. That sun is Brahman: the Haṃsa, accompanied by the ajapa (unuttered) [mantra], is ‘I am He’. Having thus realized (it) by means of prāṇa and apāna, through reverse and forward (courses), and having obtained that (practice/realization) for a long time, when one meditates on Brahman in the Self that is threefold, the Supreme Self—being Existence, Consciousness, and Bliss—manifests.