HomeRamayanaBala KandaSarga 10Shloka 20

Shloka 20

ततस्तास्तं समालिङ्ग्य सर्वा हर्षसमन्विता:।मोदकान्प्रददुस्तस्मै भक्ष्यांश्च विविधान् बहून्।।।।

tatas tās taṃ samāliṅgya sarvā harṣasamanvitāḥ |

modakān pradadus tasmai bhakṣyāṃś ca vividhān bahūn ||

បន្ទាប់មក ពួកនាងទាំងអស់ពោរពេញដោយសេចក្តីរីករាយ បានឱបគាត់ ហើយបានប្រគល់ម៉ោទកៈ (នំផ្អែម) ជាច្រើន និងអាហារប្រភេទផ្សេងៗជាច្រើនដល់គាត់។

ततःthen
ततः:
Kriya-viśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formक्रमवाचक-अव्यय
ताःthey (women)
ताः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
तम्him
तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; सर्वनाम
समालिङ्ग्यhaving embraced
समालिङ्ग्य:
Kriya (क्रिया-अनुबन्ध)
TypeVerb
Rootसम्-आ-लिङ्ग् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त (absolutive), अव्यय
सर्वाःall
सर्वाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
हर्षसमन्विताःfilled with joy
हर्षसमन्विताः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootहर्ष-समन्वित (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; समासः तत्पुरुषः (हर्षेण समन्विताः)
मोदकान्sweetmeats
मोदकान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमोदक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
प्रददुःgave
प्रददुः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-दा (धातु)
Formलिट् (perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपद
तस्मैto him
तस्मै:
Sampradāna (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; सर्वनाम
भक्ष्यान्edibles; foods
भक्ष्यान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootभक्ष्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
and
:
None (अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
विविधान्various
विविधान्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootविविध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; विशेषणम् (भक्ष्यान्)
बहून्many; plentiful
बहून्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootबहु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; विशेषणम् (मोदकान्/भक्ष्यान्)

Then, all the courtesans embracing him with joy, offered plentiful sweetmeats and various items of food.

C
courtesans (vāramukhyāḥ—episode context)
Ṛśyaśṛṅga (him)

FAQs

It cautions that sensory pleasure and affection can become instruments that unsettle ascetic discipline; dharma requires vigilance over attachments.

The courtesans intensify their enticement by affectionate gestures and rich foods, drawing Ṛśyaśṛṅga further from his austere forest life.

Ṛśyaśṛṅga’s simplicity and unworldliness (lack of suspicion).