Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 27

Saṃsāra-duḥkha: Karmic Descent, Garbhavāsa, Life’s Anxieties, Death, and the Call to Jñāna-Bhakti

ततस्तु तरुणभावेन धनार्जनमर्जितस्य रक्षणं तस्य नाशव्ययादिषु चात्यंतदुःखिता मायया मोहिताः कामक्रोधादिदुष्टमनसाः सदासूयापरायणाः परस्वपरस्त्रीहरणोपायपरायणाः पुत्रमित्रकलत्रादिभरणोपायचिंतापरायणा वृथाहंकारदूषिताः पुत्रादिषु व्याध्यादि पीडितेषु सत्सु सर्वव्यात्पिं परित्यज्य रोगादिभिः क्लेशितानां समीपे स्वयमाध्यात्मिकदुःखेन परिप्लुता । वक्ष्यमाणप्रकारेण चितामश्नुवते ॥ २७ ॥

tatastu taruṇabhāvena dhanārjanamarjitasya rakṣaṇaṃ tasya nāśavyayādiṣu cātyaṃtaduḥkhitā māyayā mohitāḥ kāmakrodhādiduṣṭamanasāḥ sadāsūyāparāyaṇāḥ parasvaparastrīharaṇopāyaparāyaṇāḥ putramitrakalatrādibharaṇopāyaciṃtāparāyaṇā vṛthāhaṃkāradūṣitāḥ putrādiṣu vyādhyādi pīḍiteṣu satsu sarvavyātpiṃ parityajya rogādibhiḥ kleśitānāṃ samīpe svayamādhyātmikaduḥkhena pariplutā | vakṣyamāṇaprakāreṇa citāmaśnuvate || 27 ||

បន្ទាប់មក ក្នុងកម្លាំងវ័យក្មេង ពួកគេខិតខំការពារទ្រព្យដែលរកបាន ហើយទុក្ខយ៉ាងខ្លាំងចំពោះការបាត់បង់ ការចំណាយ និងអ្វីៗដូច្នោះ។ ត្រូវម៉ាយា​បំភាន់ ចិត្តត្រូវកាមៈ ក្រិធៈ និងអំពើអាក្រក់ផ្សេងៗបំពុល ជានិច្ចចូលចិត្តច嫉ឈ្នានីស ពួកគេដេញតាមវិធីលួចទ្រព្យអ្នកដទៃ និងចាប់យកភរិយាអ្នកដទៃ។ ជាប់គំនិតព្រួយបារម្ភក្នុងការរកវិធីចិញ្ចឹមកូន មិត្ត និងភរិយា ហើយត្រូវអហංකារ​ឥតប្រយោជន៍បំពុល; ពេលកូនជាដើមត្រូវជំងឺ និងទុក្ខវេទនា ពួកគេលះបង់ធម៌ប្រពៃណីទាំងអស់ ហើយនៅជិតអ្នកដែលត្រូវរោគ និងក្តីលំបាកបៀតបៀន ខ្លួនឯងក៏លិចលង់ក្នុងទុក្ខខាងក្នុង។ តាមរបៀបដែលនឹងពោលបន្ត ពួកគេចុងក្រោយទៅដល់ចិតា (កន្លែងដុតសព)។

ततःthen
ततः:
Kālādhi karaṇa (कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; अपादान/क्रमवाचक (then/from that)
तुindeed/but
तु:
Particle (निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; विरोध/विशेषार्थक निपात (but/indeed)
तरुण-भावेनby youthfulness
तरुण-भावेन:
Hetu/Instrument (करण/हेतु)
TypeNoun
Rootतरुण (प्रातिपदिक) + भाव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया एकवचन; तत्पुरुष (by/with youthfulness)
धन-अर्जनम्earning wealth
धन-अर्जनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootधन (प्रातिपदिक) + अर्जन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया एकवचन; तत्पुरुष (earning of wealth)
अर्जितस्यof what is earned
अर्जितस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootअर्ज् (धातु) → अर्जित (कृदन्त, क्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग/नपुंसक; षष्ठी एकवचन; ‘of what has been earned’
रक्षणम्protection
रक्षणम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootरक्षण (प्रातिपदिक; from रक्ष् धातु)
Formनपुंसकलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया एकवचन; भाववाचक (protection)
तस्यof it/of him
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसक; षष्ठी एकवचन (Genitive singular: of it/of him)
नाश-व्यय-आदि-षुin loss, expenditure, etc.
नाश-व्यय-आदि-षु:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootनाश (प्रातिपदिक) + व्यय (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formनाश+व्यय इतरेतर-द्वन्द्व + आदि; सप्तमी बहुवचन (Locative plural)
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक (conjunction)
अत्यन्त-दुःखिताःextremely distressed
अत्यन्त-दुःखिताः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootअत्यन्त (अव्यय/प्रातिपदिक) + दुःखित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा बहुवचन; अव्ययीभाव (‘extremely’) + विशेषण (very miserable)
माययाby illusion
मायया:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootमाया (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; तृतीया एकवचन (Instrumental singular)
मोहिताःdeluded
मोहिताः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootमुह् (धातु) → मोहित (कृदन्त, क्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग; प्रथमा बहुवचन
काम-क्रोध-आदि-दुष्ट-मनसाःwhose minds are corrupted by desire, anger, etc.
काम-क्रोध-आदि-दुष्ट-मनसाः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootकाम (प्रातिपदिक) + क्रोध (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक) + दुष्ट (प्रातिपदिक) + मनस् (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि (whose mind is corrupted by desire, anger, etc.); पुंलिङ्ग; प्रथमा बहुवचन
सदाalways
सदा:
Kālādhi karaṇa (कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootसदा (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक (always)
असूया-परायणाःgiven over to envy
असूया-परायणाः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootअसूया (प्रातिपदिक) + परायण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा बहुवचन; तत्पुरुष (devoted to envy)
पर-स्व-पर-स्त्री-हरण-उपाय-परायणाःdevoted to ways of stealing others’ wealth and women
पर-स्व-पर-स्त्री-हरण-उपाय-परायणाः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक) + स्व (प्रातिपदिक) + पर (प्रातिपदिक) + स्त्री (प्रातिपदिक) + हरण (प्रातिपदिक) + उपाय (प्रातिपदिक) + परायण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा बहुवचन; बहुपद-तत्पुरुष (devoted to means of stealing others’ wealth and others’ women)
पुत्र-मित्र-कलत्र-आदि-भरण-उपाय-चिन्ता-परायणाःabsorbed in worries about means to support children, friends, spouse, etc.
पुत्र-मित्र-कलत्र-आदि-भरण-उपाय-चिन्ता-परायणाः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootपुत्र (प्रातिपदिक) + मित्र (प्रातिपदिक) + कलत्र (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक) + भरण (प्रातिपदिक) + उपाय (प्रातिपदिक) + चिन्ता (प्रातिपदिक) + परायण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा बहुवचन; बहुपद-तत्पुरुष (absorbed in चिंता about means of supporting son, friend, wife, etc.)
वृथा-अहंकार-दूषिताःtainted by vain ego
वृथा-अहंकार-दूषिताः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootवृथा (अव्यय/प्रातिपदिक) + अहंकार (प्रातिपदिक) + दूषित (प्रातिपदिक; from दूष्)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा बहुवचन; तत्पुरुष (tainted by vain egoism)
पुत्र-आदि-षुamong sons etc.
पुत्र-आदि-षु:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootपुत्र (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; सप्तमी बहुवचन; ‘पुत्रादि’ = sons etc.
व्याधि-आदिdisease etc.
व्याधि-आदि:
Hetu (हेतु)
TypeNoun
Rootव्याधि (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया एकवचन (as first member in compound with पीडितेषु); ‘disease etc.’
पीडितेषुin (them) being afflicted
पीडितेषु:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeAdjective
Rootपीड् (धातु) → पीडित (कृदन्त, क्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग; सप्तमी बहुवचन; ‘in those who are afflicted’
सत्सुwhen they are present
सत्सु:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeAdjective
Rootसत् (प्रातिपदिक; from अस्)
Formपुंलिङ्ग; सप्तमी बहुवचन; ‘when/while they exist/are present’ (locative absolute nuance)
सर्व-व्याप्तिम्all (one’s) extent/resources
सर्व-व्याप्तिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + व्याप्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया एकवचन; कर्मधारय (complete pervasion/totality; here: ‘all-pervading (support)’—contextually ‘all (one’s) resources/extent’)
परित्यज्यhaving abandoned
परित्यज्य:
Pūrvakāla (पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootपरि+त्यज् (धातु) → परित्यज्य (कृदन्त, ल्यप्)
Formल्यपन्त अव्ययकृदन्त (gerund); ‘having abandoned’
रोग-आदि-भिःby diseases etc.
रोग-आदि-भिः:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootरोग (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया बहुवचन (Instrumental plural); ‘by diseases etc.’
क्लेशितानाम्of the afflicted
क्लेशितानाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootक्लिश् (धातु) → क्लेशित (कृदन्त, क्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग; षष्ठी बहुवचन; ‘of those who are tormented’
समीपेnear
समीपे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootसमीप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; सप्तमी एकवचन (Locative singular)
स्वयम्oneself
स्वयम्:
Karta (कर्ता)
TypeIndeclinable
Rootस्वयम् (अव्यय)
Formअव्यय; आत्मवाचक (reflexive adverb: oneself)
आध्यात्मिक-दुःखेनby spiritual suffering
आध्यात्मिक-दुःखेन:
Karaṇa/Hetu (करण/हेतु)
TypeNoun
Rootआध्यात्मिक (प्रातिपदिक) + दुःख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; तृतीया एकवचन (Instrumental singular)
परिप्लुताःoverwhelmed
परिप्लुताः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootपरि+प्लु (धातु) → परिप्लुत (कृदन्त, क्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग; प्रथमा बहुवचन; ‘flooded/overwhelmed’
वक्ष्यमाण-प्रकारेणin the manner to be described
वक्ष्यमाण-प्रकारेण:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण/प्रकार)
TypeNoun
Rootवच् (धातु) → वक्ष्यमाण (कृदन्त, शतृ/शानच्; भविष्यत्) + प्रकार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया एकवचन; तत्पुरुष (‘in the manner that will be described’)
चिताम्the funeral pyre
चिताम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootचिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया एकवचन (Accusative singular)
अश्नुवतेthey reach/attain
अश्नुवते:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootअश्/अश्नु (धातु; ‘to reach/attain’)
Formलट्-लकार (Present); प्रथमपुरुष; बहुवचन; आत्मनेपद (they attain/reach)

Narada (in instruction to the Sanatkumara tradition of inquiry; didactic narration)

Vrata: none

Primary Rasa: bibhatsa

Secondary Rasa: karuna

N
Narada
M
Maya

FAQs

It diagnoses how māyā turns youthful energy into anxiety over wealth, pride, and unethical acts, culminating in inner misery and an unprepared death—urging vairāgya and dharmic living.

By exposing the misery of ego, envy, and attachment, it indirectly points to bhakti as the remedy: redirecting the mind from possessiveness and vice toward remembrance of the Divine and righteous conduct.

No specific Vedāṅga technique is taught in this verse; the practical takeaway is ethical discipline (dharma) and mind-governance—controlling kāma and krodha as foundational preparation for higher śāstric study and sādhana.