Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 143

Pāpa-bheda, Naraka-yātanā, Mahāpātaka-vicāra, Atonement Limits, Daśa-vidhā Bhakti, and Gaṅgā as Final Remedy

धनधान्यादिकं यस्तु प्रार्थयन्नर्चयेद्वरिम् । श्रद्धया परया युक्तः सा राजस्यधमा स्मृता ॥ १४३ ॥

dhanadhānyādikaṃ yastu prārthayannarcayedvarim | śraddhayā parayā yuktaḥ sā rājasyadhamā smṛtā || 143 ||

អ្នកណាដែលគោរពបូជាព្រះហរិ ដោយអធិស្ឋានសុំទ្រព្យ ស្រូវអង្ករ និងអ្វីៗដទៃ ទោះមានសទ្ធាខ្ពស់ក៏ដោយ ការបូជានោះត្រូវចងចាំថា ជាប្រភេទរាជសៈទាបបំផុត។

धनधान्यादिकम्wealth, grain, etc.
धनधान्यादिकम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootधन-धान्य-आदि (प्रातिपदिक; समास)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (कर्म) एकवचन; समासः—धनं च धान्यं च (द्वन्द्व-आधार) + आदि (तत्पुरुष/समाहारार्थ) → धनधान्यादि; तस्य नपुंसक-एकवचनम्
यःwho (he who)
यः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (कर्ता) एकवचन; सम्बन्धसूचक-सर्वनाम
तुbut/indeed
तु:
Sambandha (सम्बन्ध/निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (particle), विरोध/विशेषार्थक
प्रार्थयन्desiring/asking for
प्रार्थयन्:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootप्र-√अर्थ् (धातु)
Formवर्तमानकाले कृदन्तः; शतृ-प्रत्यय (present active participle), पुंलिङ्ग प्रथमा एकवचन; ‘प्रार्थयन्’ = asking/desiring
अर्चयेत्should worship
अर्चयेत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√अर्च् (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुष, एकवचन
हरिम्Hari (Vishnu)
हरिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (कर्म) एकवचन
श्रद्धयाwith faith
श्रद्धया:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootश्रद्धा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (करण) एकवचन
परयाsupreme
परया:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया एकवचन; ‘श्रद्धया’ इति विशेषणम्
युक्तःendowed (with)
युक्तः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Root√युज् (धातु)
Formभूतकृदन्तः; क्त-प्रत्यय (past passive participle), पुंलिङ्ग प्रथमा एकवचन; ‘युक्तः’ = endowed/connected
साthat (devotion)
सा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; ‘भक्तिः’ (अनुक्ता) इत्यस्य निर्देशः
राजसी-अधमाthe lowest rājasic (type)
राजसी-अधमा:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootराजसी + अधमा (प्रातिपदिक; समास)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; कर्मधारयः—राजसी च सा अधमा च (rājasic and lowest)
स्मृताis considered/said
स्मृता:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√स्मृ (धातु)
Formभूतकृदन्तः; क्त-प्रत्यय, स्त्रीलिङ्ग प्रथमा एकवचन; कर्मणि/भावे प्रयोगः—‘is said/considered’

Sanatkumara (teaching Narada)

Vrata: none

Primary Rasa: bhakti

Secondary Rasa: shanta

H
Hari
V
Vishnu

FAQs

It warns that devotion mixed with material bargaining—seeking wealth and provisions—keeps worship within rājasa psychology, limiting inner purification and the rise toward desireless bhakti.

It distinguishes motive: worship of Hari is not rejected, but when driven by craving for worldly gain it is graded as inferior rājasa devotion; purer bhakti is oriented toward pleasing the Lord rather than extracting results.

The verse primarily applies guṇa-based discernment (a sāṅkhya-like evaluative lens) to ritual worship; it is more about motive-analysis than a specific Vedāṅga like Vyākaraṇa or Jyotiṣa.