Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 159

सप्तैव गिरयश्चात्र धृतं यैर्भुवनत्रयम् । नद्यश्च सरितः सप्त ब्रह्मवारिवहाः सदा

saptaiva girayaścātra dhṛtaṃ yairbhuvanatrayam | nadyaśca saritaḥ sapta brahmavārivahāḥ sadā

ここにも三界を支える七つの山がある。さらに七つの河と流れがあり、常にブラフマンの聖なる水を運んでいる。

सप्तseven
सप्त:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसप्त (संख्या)
Formसंख्या-विशेषणम् (numeral adjective)
एवindeed, only
एव:
Sambandha/Emphasis (अवधारण)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारणार्थक-निपातः (particle of emphasis/only)
गिरयःmountains
गिरयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगिरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, बहुवचन (masc nominative plural)
and
:
Samuccaya (Coordinator/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक-निपातः (conjunction)
अत्रhere
अत्र:
Adhikaraṇa (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक-अव्ययम् (locative adverb: here)
धृतम्held, supported
धृतम्:
Kriyā (Predicate/क्रिया-भाव)
TypeVerb
Rootधृ (धातु)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (क्त-प्रत्यय), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; कर्मणि-प्रयोगार्थः (past passive participle; ‘held/supported’)
यैःby which (mountains)
यैः:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया विभक्ति, बहुवचन; सम्बन्धक-सर्वनाम (masc instrumental plural: by whom/which)
भुवनत्रयम्the three worlds
भुवनत्रयम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootभुवन (प्रातिपदिक) + त्रय (संख्या-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (three worlds) (neuter nom/acc singular)
नद्यःrivers
नद्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनदी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, बहुवचन (fem nominative plural)
and
:
Samuccaya (Coordinator/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक-निपातः (conjunction)
सरितःstreams
सरितः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसरित् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, बहुवचन (fem nominative plural)
सप्तseven
सप्त:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसप्त (संख्या)
Formसंख्या-विशेषणम् (numeral adjective)
ब्रह्मवारिवहाःcarrying Brahmā’s waters / sacred waters
ब्रह्मवारिवहाः:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootब्रह्म (प्रातिपदिक) + वारि (प्रातिपदिक) + वह (धातु)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; वह (धातु) से ण्वुल्/अच्-प्रत्ययान्त ‘वह’ (carrier) इत्यर्थे; तत्पुरुष-समासः (brahma-water-carriers)
सदाalways
सदा:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसदा (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक-अव्ययम् (temporal adverb)

Sūta (Lomaharṣaṇa) to the sages (deduced)

Tirtha: Kaumārikā-kṣetra (sapta-giri, sapta-nadī complex)

Type: kshetra

Scene: A panoramic sacred landscape: seven majestic peaks arranged like pillars supporting the cosmos, and seven shining rivers flowing with luminous ‘brahma-water’.

V
Vidyāvana
B
Bhuvana-traya

FAQs

Pilgrimage geography mirrors cosmic order—mountains and rivers symbolize stability and sanctifying flow sustaining the worlds.

Vidyāvana, mapped as a microcosm with ‘seven mountains’ and ‘seven rivers.’

No explicit rite is stated; the verse sacralizes the waters, implying purification through contact and reverent approach.