Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 2

कृष्णद्वैपायनस्यैव क्षेमार्थं मुनिपुंगवाः । मन्त्रयित्वा द्विजैः सर्वैर्वेदमङ्गलपाठकैः

kṛṣṇadvaipāyanasyaiva kṣemārthaṃ munipuṃgavāḥ | mantrayitvā dvijaiḥ sarvairvedamaṅgalapāṭhakaiḥ

クリシュナ・ドヴァイパーヤナ(ヴィヤーサ)の安寧のために、最勝の牟尼たちは、吉祥なるヴェーダ誦読をなすすべての二度生まれ(ドヴィジャ)とともに協議し、(そこで聖なる営みを起こした)。

कृष्णKṛṣṇa
कृष्ण:
Sambandha (Genitive relation)
TypeNoun
Rootकृष्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन; समासपूर्वपदत्वेन
द्वैपायनस्यof Dvaipāyana (Vyāsa)
द्वैपायनस्य:
Sambandha (Genitive relation)
TypeNoun
Rootद्वैपायन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (सम्बन्ध), एकवचन
एवindeed/only
एव:
Sambandha/Emphasis (Particle)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारणार्थक-निपात (restrictive/emphatic)
क्षेमwelfare/safety
क्षेम:
Prayojana (Purpose)
TypeNoun
Rootक्षेम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समासपूर्वपदत्वेन
अर्थम्for the sake of
अर्थम्:
Prayojana (Purpose)
TypeNoun
Rootअर्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘क्षेमार्थम्’ इति प्रयोजनार्थे
मुनिsages
मुनि:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; समासपूर्वपदत्वेन
पुंगवाःchiefs/excellent ones
पुंगवाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपुंगव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘श्रेष्ठाः’ अर्थे
मन्त्रयित्वाhaving consulted
मन्त्रयित्वा:
Pūrvakāla-kriyā (Prior action)
TypeIndeclinable
Rootमन्त्र् (धातु) → मन्त्रयित्वा (कृदन्त, त्वा)
Formत्वान्त-अव्यय (gerund/absolutive): ‘having consulted’
द्विजैःwith the twice-born (Brahmins)
द्विजैः:
Sahakārī/Karaṇa (With/by)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (सह/करण), बहुवचन
सर्वैःall
सर्वैः:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; द्विजैः इति विशेषणम्
वेदVeda
वेद:
Viśeṣya-aṅga (Member of compound)
TypeNoun
Rootवेद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; समासपूर्वपदत्वेन
मङ्गलauspicious (benediction)
मङ्गल:
Viśeṣya-aṅga (Member of compound)
TypeNoun
Rootमङ्गल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; समासमध्यपदत्वेन
पाठकैःreciters
पाठकैः:
Sahakārī/Karaṇa (With/by)
TypeNoun
Rootपाठक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; ‘वेदमङ्गलपाठकैः’ इति विशेषण-समासान्तर्गत

Mārkaṇḍeya

Tirtha: Koṭīśvara Tīrtha

Type: kshetra

Listener: Rājendra / Kurunandana

Scene: A vast assembly of sages and dvijas seated in concentric circles by the river, chanting Vedic benedictions; at the center, an intention is set for Vyāsa’s well-being, with ritual fires and palm-leaf manuscripts present.

K
Kṛṣṇa Dvaipāyana (Vyāsa)
M
Munis
D
Dvijas
V
Veda

FAQs

Dharma is upheld through collective counsel of sages and Vedic auspicious recitation, aimed at the welfare of the righteous.

The context continues Koṭīśvara Tīrtha, where sages gather and perform sanctifying acts.

Consultation by sages and performance of Vedic maṅgala-pāṭha (auspicious Vedic recitations) as part of a sacred undertaking.