Previous Verse
Next Verse

Shloka 29

The Account of the Fruits of Bathing at Particular Sacred Places

Tīrtha-viśeṣa-snāna-phala

उषित्वा तत्र मासार्द्धं षण्णां विश्वजितां फलम् । दशायुतानां तु गवां दानपुण्यं विदुर्बुधाः ॥ २९ ॥

uṣitvā tatra māsārddhaṃ ṣaṇṇāṃ viśvajitāṃ phalam | daśāyutānāṃ tu gavāṃ dānapuṇyaṃ vidurbudhāḥ || 29 ||

賢者たちは説く。そこに半月住すれば、六度のヴィシュヴァジット(Viśvajit)祭の果を得、さらに十万頭の牛を布施する功徳を得る。

उषित्वाhaving stayed
उषित्वा:
Kriya (क्रिया/पूर्वकर्म)
TypeVerb
Rootवस् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (Gerund/त्वा-प्रत्यय), परस्मैपद-धातु; पूर्वकालिक-क्रिया
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक-क्रियाविशेषण (locative adverb)
मासार्धम्half a month
मासार्धम्:
Karma (कर्म/Object of duration)
TypeNoun
Rootमास + अर्ध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुषः (मासस्य अर्धम्)
षण्णाम्of six
षण्णाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeAdjective
Rootषट् (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-विभक्ति, बहुवचन; संख्यावाचक-विशेषण
विश्वजिताम्of Viśvajit sacrifices
विश्वजिताम्:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootविश्वजित् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग (यागनाम), षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन
फलम्the fruit/result
फलम्:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootफल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
दशायुतानाम्of one hundred thousand
दशायुतानाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeAdjective
Rootदश + अयुत (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-विभक्ति, बहुवचन; द्विगु-समासः (दश अयुतानि = 100,000)
तुindeed
तु:
Sambandha (सम्बन्ध/Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; अवधान/विरोधार्थक-निपात (particle: but/indeed)
गवाम्of cows
गवाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootगो (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन
दानपुण्यम्the merit of giving (in charity)
दानपुण्यम्:
Karma (कर्म/Predicate complement)
TypeNoun
Rootदान + पुण्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः षष्ठी/तत्पुरुष-प्रायः (दानस्य पुण्यम्)
विदुःknow
विदुः:
Kriya (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Rootविद् (धातु)
Formलट्-लकार (Present/वर्तमान), प्रथम-पुरुष, बहुवचन; परस्मैपदम्
बुधाःthe wise (people)
बुधाः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootबुध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन

Narada (teaching within a Tirtha-Mahatmya passage, Uttara-Bhaga style)

Vrata: none

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: shanta

V
Viśvajit (yajña)
G
Gau-dāna (cow-gift)

FAQs

It teaches a Mahatmya principle: sincere residence/observance at a sacred tīrtha can confer immense merit equivalent to major Vedic sacrifices and vast charity, emphasizing the power of holy places and disciplined stay (vāsa).

Though framed in ritual merit, the verse supports Bhakti-oriented pilgrimage: staying at a tīrtha typically implies worship, remembrance, and service—acts that concentrate devotion and are praised as highly efficacious.

It reflects Kalpa (ritual procedure) and Dharmaśāstra-style merit accounting—linking tīrtha-vāsa to the phala of a named yajña (Viśvajit) and to dāna standards (gau-dāna quantified as daśāyuta).