Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 34

Gaṅgā-māhātmya: Bāhu’s Envy, Defeat, Forest Exile, and Aurva’s Dharmic Consolation

असूयोपेतमनसस्तस्य भावं निरीक्ष्य च । सरोगतविहंगास्ते लीनाश्चित्रमिदं महत् ॥ ३४ ॥

asūyopetamanasastasya bhāvaṃ nirīkṣya ca | sarogatavihaṃgāste līnāścitramidaṃ mahat || 34 ||

嫉みを帯びたその心のありさまを見て、湖に住む鳥たちは姿を消した――まことに驚くべき、並外れた光景であった。

असूया-उपेत-मनसःof (one) whose mind is filled with envy
असूया-उपेत-मनसः:
सम्बन्ध (षष्ठी/Genitive relation)
TypeAdjective
Rootअसूया (प्रातिपदिक) + उपेत (कृदन्त, √इ (धातु) उपसर्ग उप) + मनस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/षष्ठी), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (असूयया उपेतं मनः यस्य) = ‘having a mind possessed by envy’
तस्यof him
तस्य:
सम्बन्ध (षष्ठी/Genitive)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th/षष्ठी), एकवचन; सर्वनाम
भावम्state; disposition
भावम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootभाव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचन
निरीक्ष्यhaving observed
निरीक्ष्य:
क्रियाविशेषण (Adverbial to main action)
TypeVerb
Rootनि-√ईक्ष् (धातु)
Formक्त्वान्त अव्ययकृदन्त (Gerund/Absolutive), ‘having observed/seen’
and
:
समुच्चय (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय (conjunction)
सरः-गत-विहङ्गाःthe birds that had gone to the lake
सरः-गत-विहङ्गाः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootसरस् (प्रातिपदिक) + गत (कृदन्त, √गम् (धातु)) + विहङ्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन; समासः—तत्पुरुषः (सरसि गताः विहङ्गाः)
तेthey
ते:
कर्ता (Karta/Subject, apposition)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन; सर्वनाम
लीनाःmerged; hidden; sunk
लीनाः:
कर्ता-विशेषण (Predicate adjective of subject)
TypeAdjective
Rootलीन (कृदन्त, √ली (धातु))
Formक्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन; ‘merged/hidden/sunk’
चित्रम्wonderful; strange
चित्रम्:
विशेष्य-भाव (Predicative complement)
TypeAdjective
Rootचित्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; विशेषण (predicate)
इदम्this
इदम्:
कर्ता/उद्देश्य (Subject of nominal sentence)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; सर्वनाम
महत्great
महत्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; विशेषण

Suta

Vrata: none

Primary Rasa: bhayanaka

Secondary Rasa: adbhuta

FAQs

It highlights that inner jealousy (asūyā) distorts one’s perception and environment; when the mind turns impure, auspicious signs and supportive forces symbolically “withdraw.”

Bhakti requires a non-envious, purified heart; jealousy obstructs reverence and receptivity, so the verse implicitly teaches cultivating humility and goodwill as prerequisites for devotion.

No specific Vedāṅga (like Vyākaraṇa or Jyotiṣa) is taught here; the practical takeaway is ethical self-discipline—monitoring mental states (bhāva) as part of dharmic conduct.