Previous Verse
Next Verse

Shloka 102

Adhyaya 70: आदिसर्गः—महत्-अहङ्कार-तन्मात्रा-भूतसृष्टिः, ब्रह्माण्डावरणम्, प्रजासर्गः, त्रिमूर्ति-शैवाधिष्ठानम्

सर्वगत्वाच्च देवानाम् अवश्यत्वाच्च ईश्वरः बृहत्त्वाच्च स्मृतो ब्रह्मा भूतत्वाद्भूत उच्यते

sarvagatvācca devānām avaśyatvācca īśvaraḥ bṛhattvācca smṛto brahmā bhūtatvādbhūta ucyate

神々にさえ遍く行き渡るがゆえに、彼は「遍満なる者」と呼ばれる。誰も抗し得ぬ不可避の必然であるがゆえに、「イーシュヴァラ(自在主)」と呼ばれる。広大にして偉大なるがゆえに「ブラフマン」と憶念され、万有の根拠そのものであるがゆえに「ブータ(諸有の有)」と呼ばれる。

सर्वगत्वात्because of all-pervasiveness
सर्वगत्वात्:
and
:
देवानाम्of the gods
देवानाम्:
अवश्यत्वात्because of inevitability/necessity (that which must be)
अवश्यत्वात्:
and
:
ईश्वरःthe Lord, Pati (sovereign)
ईश्वरः:
बृहत्त्वात्because of vastness/greatness
बृहत्त्वात्:
and
:
स्मृतःis remembered/called
स्मृतः:
ब्रह्मा/ब्रह्मन्Brahman, the Great Reality
ब्रह्मा/ब्रह्मन्:
भूतत्वात्because of being-ness/existence as the basis of beings
भूतत्वात्:
भूतःBhūta (the Being, the existent, the source of beings)
भूतः:
उच्यतेis said/is called
उच्यते:

Suta Goswami (narrating the Purana to the sages of Naimisharanya; verse functions as a definitional gloss on divine epithets)