Vasiṣṭha-gamana
Vasiṣṭha’s Departure / The Episode of Sagara
श्रुत्वा राजा स्वराज्यं निजगुरुमवजित्यारिभिः संगृहीतं मात्रा सार्द्धं प्रयान्तं वनमतिगहनंस्वर्गतं तं च तस्मिन् / शोकाविष्टः सरोषं सकलरिपुकुलोच्छित्तये सत्प्रतिज्ञश्चके सद्यः प्रतिज्ञां परिभवमनलं सोढुमिक्ष्वाकुवंश्यः
śrutvā rājā svarājyaṃ nijagurumavajityāribhiḥ saṃgṛhītaṃ mātrā sārddhaṃ prayāntaṃ vanamatigahanaṃsvargataṃ taṃ ca tasmin / śokāviṣṭaḥ saroṣaṃ sakalaripukulocchittaye satpratijñaścake sadyaḥ pratijñāṃ paribhavamanalaṃ soḍhumikṣvākuvaṃśyaḥ
王は聞いた――敵どもが自らの師を侮り、国を奪い、師は母とともに深き森へ赴いて、そこで天に帰したという。悲嘆と憤怒に満たされたイクシュヴァーク族の王は、辱めの火に耐えられず、ただちに敵の一族をことごとく滅ぼすとの堅固な誓願を立てた。