Previous Verse
Next Verse

Srimad Bhagavatam — Panchama Skandha, Shloka 8

Bhū-maṇḍala as a Lotus: Jambūdvīpa, Ilāvṛta, and the Meru System

Mountains, Rivers, Lakes, and Brahmapurī

उत्तरोत्तरेणेलावृतं नील: श्‍वेत: श‍ृङ्गवानिति त्रयो रम्यकहिरण्मयकुरूणां वर्षाणां मर्यादागिरय: प्रागायता उभयत: क्षारोदावधयो द्विसहस्रपृथव एकैकश: पूर्वस्मात्पूर्वस्मादुत्तर उत्तरो दशांशाधिकांशेन दैर्घ्य एव ह्रसन्ति ॥ ८ ॥

uttarottareṇelāvṛtaṁ nīlaḥ śvetaḥ śṛṅgavān iti trayo ramyaka-hiraṇmaya-kurūṇāṁ varṣāṇāṁ maryādā-girayaḥ prāg-āyatā ubhayataḥ kṣārodāvadhayo dvi-sahasra-pṛthava ekaikaśaḥ pūrvasmāt pūrvasmād uttara uttaro daśāṁśādhikāṁśena dairghya eva hrasanti.

イラーヴリタのすぐ北、さらに北へと順に、ニーラ山・シュヴェータ山・シュリンガヴァーン山の三山がある。これらはラミヤカ、ヒランマヤ、クルの三ヴァルシャの境界山となり、互いを隔てる。各山の幅は二千ヨージャナで、東西に塩海の浜辺まで延びる。南から北へ進むにつれ、各山の長さは前の山の十分の一ずつ短くなるが、高さはすべて同じである。

उत्तर-उत्तरेणfurther to the north
उत्तर-उत्तरेण:
Kriya-visheshana (क्रिया-विशेषण)
TypeIndeclinable
Rootउत्तर (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाववत् दिशानिर्देशे तृतीया-एकवचन प्रयोगः; 'उत्तर-उत्तरेण' = 'more and more to the north' (adverbial instrumental)
इलावृतम्Ilāvṛta (region)
इलावृतम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootइलावृत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; देश-निर्देशे कर्मवत्
नीलःNīla (mountain)
नीलः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootनील (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पर्वतनाम
श्वेतःŚveta (mountain)
श्वेतः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootश्वेत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पर्वतनाम
शृङ्गवान्Śṛṅgavān (mountain)
शृङ्गवान्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootशृङ्गवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पर्वतनाम
इतिthus/namely
इति:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय (quotative particle)
त्रयःthree
त्रयः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootत्रि (संख्या-प्रातिपदिक)
Formसंख्यावाचक; पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; गिरयः इति विशेष्यस्य विशेषणम्
रम्यक-हिरण्मय-कुरूणाम्of Ramyaka, Hiraṇmaya, and Kuru (regions)
रम्यक-हिरण्मय-कुरूणाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootरम्यक (प्रातिपदिक) + हिरण्मय (प्रातिपदिक) + कुरु (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्व-समास (copulative) of three varṣa-names; षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन; वर्षाणाम् इति सम्बन्धः
वर्षाणाम्of the regions
वर्षाणाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootवर्ष (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन
मर्यादा-गिरयःboundary mountains
मर्यादा-गिरयः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमर्यादा (प्रातिपदिक) + गिरि (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष — 'मर्यादायाः गिरयः'; पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
प्राक्-आयताःextending eastward
प्राक्-आयताः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्राक् (अव्यय) + आयत (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव — 'प्रागायत' (eastward-extended); पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; गिरयः इति विशेषणम्
उभयतःon both sides
उभयतः:
Kriya-visheshana (क्रिया-विशेषण)
TypeIndeclinable
Rootउभय (प्रातिपदिक)
Formअव्यय (adverb)
क्षार-उद-अवधयः(as) boundaries up to the salt-water
क्षार-उद-अवधयः:
Apposition (समानाधिकरण)
TypeNoun
Rootक्षार (प्रातिपदिक) + उद (प्रातिपदिक) + अवधि (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष — 'क्षारोदस्य अवधयः' (limits of the salt-water); पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; गिरयः इत्यस्य विशेषण/उपपद-निर्देशः
द्वि-सहस्र-पृथवःtwo thousand (yojanas) broad
द्वि-सहस्र-पृथवः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootद्वि (संख्या) + सहस्र (प्रातिपदिक) + पृथु (प्रातिपदिक)
Formद्विगु-समास — 'द्विसहस्रं पृथुत्वं येषाम्' (two-thousand wide); पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; गिरयः इति विशेषणम्
एक-एकशःeach (successively)
एक-एकशः:
Kriya-visheshana (क्रिया-विशेषण)
TypeIndeclinable
Rootएक (संख्या)
Formअव्यय (distributive adverb) — 'one by one/each'
पूर्वस्मात्from the former
पूर्वस्मात्:
Apadana (अपादान)
TypeNoun
Rootपूर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (ablative), एकवचन; तुलनार्थे
पूर्वस्मात्from the former (each)
पूर्वस्मात्:
Apadana (अपादान)
TypeNoun
Rootपूर्व (प्रातिपदिक)
Formपञ्चमी, एकवचन; पुनरुक्तिः (repetition for distributive sense)
उत्तरःthe next (northern) one
उत्तरः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootउत्तर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; उत्तरो (गिरिः) इति
उत्तरःthe next (each)
उत्तरः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootउत्तर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पुनरुक्तिः (distributive)
दश-अंश-अधिक-अंशेनby an additional tenth part
दश-अंश-अधिक-अंशेन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootदश (संख्या) + अंश (प्रातिपदिक) + अधिक (प्रातिपदिक) + अंश (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष — 'दशांशेन अधिकः अंशः' (by an extra tenth part); पुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; करण
दैर्घ्येin length
दैर्घ्ये:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootदैर्घ्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; अधिकरण
एवindeed/only
एव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय (emphatic particle)
ह्रसन्तिbecome shorter/diminish
ह्रसन्ति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootह्रस् (धातु)
Formलट्-लकार, प्रथमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपद

In this regard, Madhvācārya quotes the following verses from the Brahmāṇḍa Purāṇa:

I
Ilāvṛta
N
Nīla
Ś
Śveta
Ś
Śṛṅgavān
R
Ramyaka
H
Hiraṇmaya
K
Kuru
K
Kṣārodadhi (Salt Ocean)

FAQs

It states that to the north of Ilāvṛta are three boundary mountain ranges—Nīla, Śveta, and Śṛṅgavān—marking the limits of Ramyaka, Hiraṇmaya, and Kuru varṣas, each two thousand yojanas wide and progressively shorter in length toward the north.

Śukadeva explains the structure of the Lord’s universe to situate the listener in a theistic cosmos where all regions are arranged under divine order, strengthening Parīkṣit’s absorption in Bhagavān rather than worldly fear.

It cultivates humility and God-centered perspective—seeing the world as purposeful and governed—encouraging steadiness in bhakti, detachment from ego, and reverence for the Lord’s creation.