Muñjavān on Himavat: Maheśvara’s abode, Śiva-stuti, and sacrificial gold
Chapter 8
(लभन्ते गाणपत्यं च तदेकाग्रा हि मानवा: | कि पुनः: स्वर्णभाण्डानि तस्मात् त्वं गच्छ मा चिरम् ।। मद त्तरं हि ते लाभ हस्त्यश्वोष्टादिभि: सह ।) जो लोग भगवान् शंकरमें अपने मनको एकाग्र करते हैं, वे तो गणपति-पदको भी प्राप्त कर लेते हैं, फिर सुवर्णमय पात्र पा लेना कौन बड़ी बात है। अतः तुम शीघ्र वहाँ जाओ, विलम्ब न करो। हाथी, घोड़े और ऊँट आदिके साथ तुम्हें वहाँ महान् लाभ प्राप्त होगा ।। सुवर्णमाहरिष्यन्तस्तत्र गच्छन्तु ते नरा: । इत्युक्त: स वचस्तेन चक्रे कारन्धमात्मज:,तुम्हारे सेवकलोग सुवर्ण लानेके लिये वहाँ जायेँ। उनके ऐसा कहनेपर करन्धमके पौजत्र मरुत्तने वैसा ही किया
Saṃvarta uvāca | labhante gāṇapatyaṃ ca tad-ekāgrā hi mānavāḥ | ki punaḥ svarṇa-bhāṇḍāni tasmāt tvaṃ gaccha mā ciram || mad-uttaraṃ hi te lābha hasty-aśvoṣṭādibhiḥ saha | suvarṇam āhariṣyantas tatra gacchantu te narāḥ | ity uktaḥ sa vacas tena cakre kārandham-ātmajaḥ Maruttaḥ ||
Saṃvarta said: “Men who fix their minds with one-pointed devotion on Lord Śaṅkara can attain even the status associated with Gaṇapati; how much more easily, then, can they obtain vessels of gold? Therefore go there at once—do not delay. There you will gain a great profit, together with elephants, horses, camels, and the like. Let your men go there to bring back gold.” Thus instructed by him, Marutta, the descendant of Karaṇdhama, acted accordingly.
संवर्त उवाच