Kalmāṣapāda’s Encounter with Śakti and the Escalation of the Vasiṣṭha–Viśvāmitra Feud (कल्माषपाद–शक्ति प्रसङ्गः)
(महेन्द्र इव दुर्धर्षो महेन्द्र इव दानवम् । महेन्द्रपुत्र: पाउचालं जितवानर्जुनस्तदा ।। तद् दृष्टवा तु महावीर्य फाल्गुनस्यामितौजस: । व्यस्मयन्त जना: सर्वे यज्ञसेनस्य बान्धवा: ।। नास्त्यर्जुनसमो वीर्ये राजपुत्र इति ब्रुवन् ।।) महेन्द्रपुत्र अर्जुन महेन्द्र पर्वतके समान दुर्धर्ष थे। जैसे महेन्द्रने दानवराजको परास्त किया था, उसी प्रकार उन्होंने पांचालराजपर विजय पायी। अमिततेजस्वी अर्जुनका वह महान् पराक्रम देख राजा ट्रुपदके समस्त बान्धवजन बड़े विस्मित हुए और मन-ही-मन कहने लगे--“'अर्जुनके समान शक्तिशाली दूसरा कोई राजकुमार नहीं है'। द्रोण उदाच प्रार्थयामि त्वया सख्यं पुनरेव नराधिप । अराजा किल नो राज्ञ: सखा भवितुमहति,द्रोणाचार्य बोले--राजन्! मैं फिर भी तुमसे मित्रताके लिये प्रार्थना करता हूँ। यज्ञसेन! तुमने कहा था, जो राजा नहीं है, वह राजाका मित्र नहीं हो सकता; अतः मैंने राज्यप्राप्तिके लिये तुम्हारे साथ युद्धका प्रयास किया है। तुम गंगाके दक्षिणतटके राजा रहो और मैं उत्तरतटका
mahendra iva durdharṣo mahendra iva dānavam | mahendraputraḥ pāñcālaṃ jitavān arjunas tadā || tad dṛṣṭvā tu mahāvīryaṃ phālgunasya amitaujasāḥ | vyasmayanta janāḥ sarve yajñasenasya bāndhavāḥ || nāsty arjunasamo vīrye rājaputra iti bruvan ||
Arjuna, the son of Indra, was then as unassailable as Indra himself. Just as Indra once overcame the lord of the Dānavas, so did Arjuna conquer the Pāñcāla king. Seeing that mighty feat of Phālguna, whose energy was immeasurable, all the kinsmen of Yajñasena were struck with wonder and said among themselves: “Among princes, none equals Arjuna in prowess.”
ब्राह्मण उवाच