Previous Mantra

Mantra 3

Sukta 72

श्रातं मन्य ऊधनि श्रातमग्नौ सुशृतं मन्ये तदृतं नवीयः । माध्यन्दिनस्य सवनस्य दध्नः पिबेन्द्र वज्रिन् पुरुकृज्जुषाणः

śrātáṁ manya ū́dhani śrātám agnáu suśrútam manye tád ṛtáṁ navī́yaḥ | mā́dhyandinasya sávana­sya dadhnáḥ píbéndra vajrin purukṛ́j juṣā́ṇaḥ ||

Well-cooked, I deem it, in the udder; well-cooked in the fire, well-prepared—I deem that the right, the newer order. Drink, O Indra, bolt-bearer, of the curds of the midday pressing, taking pleasure, thou of many deeds.

श्रातम्well-cooked, properly prepared
श्रातम्:
विशेषण (कर्म/विषय-विशेषण)
TypeAdjective
Rootश्रात (प्रातिपदिक; √श्रि/श्रय् ‘आश्रय/समर्पण’ से निष्पन्न, ‘श्रात’ = पका/उबला/सिद्ध) अथवा ‘श्रात’ (विशेषण-प्रातिपदिक)
मन्येI think / I consider
मन्ये:
कर्तृ (अहं) + वाक्य-क्रिया
TypeVerb
Root√मन् (मन्यते) ‘सोचना/मानना’
ऊधनिin the udder
ऊधनि:
अधिकरण
TypeNoun
Rootऊधन् (प्रातिपदिक) ‘थन/उदर/ऊध’
श्रातम्well-cooked, properly prepared
श्रातम्:
विशेषण (कर्म/विषय-विशेषण)
TypeAdjective
Rootश्रात (विशेषण-प्रातिपदिक)
अग्नौin the fire
अग्नौ:
अधिकरण
TypeNoun
Rootअग्नि (प्रातिपदिक)
सुशृतम्well-boiled, well-cooked
सुशृतम्:
विशेषण (कर्म/विषय-विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु- + शृत (कृदन्त/विशेषण; √श्रि/श्रय् या √श्रि/श्रि? नहीं; वैदिक ‘शृत’ = ‘उबला/पका’ सामान्यतः √श्रि/श्रय् से नहीं, बल्कि √श्रि/श्रि?; व्यवहारतः ‘शृत’ = cooked)
मन्येI think
मन्ये:
कर्तृ (अहं) + वाक्य-क्रिया
TypeVerb
Root√मन् (मन्यते)
तत्that
तत्:
कर्म/विषय (मन्ये का)
TypePronoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
ऋतम्truth; cosmic order
ऋतम्:
समानााधिकरण/विधेय (तत् का)
TypeNoun
Rootऋत (प्रातिपदिक)
नवीयःnewer; ever-fresh
नवीयः:
विशेषण (ऋतम् का)
TypeAdjective
Rootनव (विशेषण-प्रातिपदिक; तुलनात्मक ‘नवीयस्’)
माध्यन्दिनस्यof the midday
माध्यन्दिनस्य:
सम्बन्ध (सवनस्य का)
TypeAdjective
Rootमाध्यन्दिन (प्रातिपदिक)
सवनस्यof the pressing/oblation (soma-pressing)
सवनस्य:
सम्बन्ध (दध्नः का)
TypeNoun
Rootसवन (प्रातिपदिक)
दध्नःof curd; of sour milk
दध्नः:
सम्बन्ध (पिब का विषय-निर्देश)
TypeNoun
Rootदधन्/दधि (प्रातिपदिक; वैदिक रूप ‘दध्नस्’)
पिबdrink
पिब:
क्रिया; कर्ता = इन्द्र (सम्बोधन)
TypeVerb
Root√पा (पिबति) ‘पीना’
इन्द्रO Indra
इन्द्र:
सम्बोधन (कर्ता-आह्वान)
TypeNoun
Rootइन्द्र (प्रातिपदिक)
वज्रिन्O wielder of the thunderbolt
वज्रिन्:
सम्बोधन (इन्द्र का विशेषण)
TypeNoun/Adjective
Rootवज्रिन् (प्रातिपदिक)
पुरुकृत्O doer of many deeds
पुरुकृत्:
सम्बोधन (इन्द्र का विशेषण)
TypeAdjective
Rootपुरु- + कृत् (प्रातिपदिक; ‘बहु-कर्मा/बहु-कर्तृ’)
जुषाणःenjoying; accepting (gladly)
जुषाणः:
कर्तृ-विशेषण (इन्द्रः … जुषाणः)
TypeParticiple
Root√जुष् (जुषते) ‘सेवना/आनन्द लेना/स्वीकार करना’

Rishi: Indra-hymn tradition (specific r̥ṣi not determinable from excerpt alone)

Devata: Indra (vajrin), with Agni as preparatory agent

Chandas: Anuṣṭubh (probable)

{"primary_rasa":"shanta","secondary_rasa":"adbhuta","emotional_arc":"From reflective assurance (‘many e’) to confident invitation (‘piba’).","listener_experience":"Grounded trust in nourishment and order; quiet strength.","intensity":5}