Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 29

मनसा गच्छ दुर्गाणि ददद्दानमनुत्तमम् । नश्येत्तेनाशुभं किंचिदपि ब्रह्मवधोद्भवम् । यन्न याति नृणां राजंस्तीर्थस्नानादिना भुवि

manasā gaccha durgāṇi dadaddānamanuttamam | naśyettenāśubhaṃ kiṃcidapi brahmavadhodbhavam | yanna yāti nṛṇāṃ rājaṃstīrthasnānādinā bhuvi

Wahai Raja, berangkatlah—setidaknya dengan keteguhan batin—ke tīrtha yang sukar dan jauh, sambil menganugerahkan dāna yang tiada banding. Dengan itu lenyaplah segala aśubha, bahkan yang lahir dari brahma-hatyā; suatu penyucian yang tidak dicapai manusia di bumi hanya dengan mandi tīrtha dan semisalnya.

मनसाwith the mind
मनसा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
गच्छgo
गच्छ:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलोट् (Imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
दुर्गाणिforts / difficult places
दुर्गाणि:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदुर्ग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
ददत्giving
ददत्:
Karta (Agent qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootदा (धातु) → ददत् (शतृ-प्रत्यय, वर्तमान-कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; वर्तमान-कृदन्त (शतृ); कर्तृ-विशेषण (त्वम्)
दानम्gift, charity
दानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
अनुत्तमम्unsurpassed, excellent
अनुत्तमम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअनुत्तम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण
नश्येत्would perish / should be destroyed
नश्येत्:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootनश् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
तेनby that
तेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
अशुभम्inauspiciousness / evil
अशुभम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअशुभ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘पाप’ अर्थे
किञ्चित्anything, even a little
किञ्चित्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकिञ्चित् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; अनिश्चित-परिमाण (some/any)
अपिeven
अपि:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; अवधान/समुच्चय (even/also)
ब्रह्मवधोद्भवम्arising from brahmin-slaying
ब्रह्मवधोद्भवम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक) + वध (प्रातिपदिक) + उद्भव (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुषः (ब्रह्मवधात् उद्भवम्)
यत्which
यत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; सम्बन्धक-सर्वनाम
not
:
Pratishedha (Negation/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय; निषेध (negation particle)
यातिgoes / departs
याति:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
नृणाम्of men
नृणाम्:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootनृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन
राजन्O king
राजन्:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, संबोधन-विभक्ति, एकवचन
तीर्थस्नानादिनाby (means) such as bathing at sacred places
तीर्थस्नानादिना:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक) + स्नान (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; ‘-आदि’ अन्त-समासः; साधनवाचक (by means such as tīrtha-bathing)
भुविon earth
भुवि:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootभू (प्रातिपदिक: भुवि/भूमि)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन

Pulastya (deduced from adjoining verse context)

Tirtha: Durgama-tīrthas (generic), within Prabhāsa-ādi circuit

Type: kshetra

Listener: The king (rājan)

Scene: The king traverses rugged terrain—forests, mountains, deserts—approaching remote shrines and rivers; he offers gifts to brāhmaṇas and the poor; a dark cloud labeled ‘brahmahatyā’ dissolves as he gives and perseveres.

K
King (Rājan)
T
Tīrtha
B
Brahmavadhā (as a sin-category)

FAQs

Purification is intensified when pilgrimage is joined with extraordinary charity and sincere resolve, surpassing ritual alone.

No single tīrtha is isolated; the verse broadens the praise to arduous tīrthas generally, within the Arbuda pilgrimage narrative.

Dāna (generous giving) alongside tīrtha-yātrā; the verse contrasts this with “tīrtha-snānādi” (bathing and related rites) when done without that fuller discipline.