Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 57

एनांसि तांश्च बाधंते ये न काशीं समाश्रिताः । काशीसमाश्रिता यैश्च यैश्च विश्वेश्वरोर्चितः । तारकं ज्ञानमासाद्य ते मुक्ताः कर्मपाशतः

enāṃsi tāṃśca bādhaṃte ye na kāśīṃ samāśritāḥ | kāśīsamāśritā yaiśca yaiśca viśveśvarorcitaḥ | tārakaṃ jñānamāsādya te muktāḥ karmapāśataḥ

Dosa menyiksa mereka yang tidak berlindung pada Kāśī. Namun mereka yang tinggal di Kāśī dan memuja Viśveśvara—setelah meraih pengetahuan pembebas ‘Tāraka’—dibebaskan dari belenggu karma.

एनांसिsins
एनांसि:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootएनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
तान्those (people)
तान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), बहुवचन; सर्वनाम
and
:
Sambandha (connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय
बाधन्तेafflict
बाधन्ते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootबाध् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन; आत्मनेपद
येwho (those who)
ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; सम्बन्धबोधक-सर्वनाम (relative pronoun)
not
:
Sambandha (negator)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय (negation)
काशीम्Kāśī
काशीम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकाशी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
समाश्रिताःhaving resorted to
समाश्रिताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसम्-आ-श्रि (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृत् (past participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; विशेषण (ye)
काशी-समाश्रिताःthose who have taken refuge in Kāśī
काशी-समाश्रिताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootकाशी (प्रातिपदिक) + समाश्रित (कृदन्त)
Formतत्पुरुष-समास (कर्मधारय-भावः: ‘काशीं समाश्रिताः’); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
यैःby whom/with whom
यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootयद् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; सम्बन्धबोधक-सर्वनाम
and
:
Sambandha (connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय
यैःby whom
यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootयद् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; सम्बन्धबोधक-सर्वनाम
and
:
Sambandha (connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय
विश्वेश्वरःViśveśvara (Lord of the universe)
विश्वेश्वरः:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविश्व-ईश्वर (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (षष्ठी-तत्पुरुष: ‘विश्वस्य ईश्वरः’); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
उर्चितःworshipped
उर्चितः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootअर्च् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृत्; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषण (viśveśvaraḥ)
तारकम्saving/liberating
तारकम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootतारक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; विशेषण (jñānam)
ज्ञानम्knowledge
ज्ञानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootज्ञान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
आसाद्यhaving attained
आसाद्य:
Purvakala (prior action)
TypeIndeclinable
Rootआ- सद् (धातु) + ल्यप् (कृदन्त)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययभाव (gerund/absolutive): ‘having attained’
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; सर्वनाम
मुक्ताःliberated
मुक्ताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootमुच् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृत्; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; विधेय-विशेषण (te)
कर्मपाशतःfrom the bondage of karma
कर्मपाशतः:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootकर्म (प्रातिपदिक) + पाश (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (षष्ठी-तत्पुरुष: ‘कर्मणः पाशः’); पञ्चमी (5th/Ablative), एकवचन

Skanda (deduced; Kāśīkhaṇḍa dialogue context often Skanda to Agastya)

Tirtha: Viśveśvara in Kāśī (Avimukta)

Type: kshetra

Listener: Sages/seekers

Scene: Inside Viśveśvara’s sanctum: devotees offer bilva and water; a radiant syllabic ‘tāraka’ light (mantra/jñāna) descends like a thread cutting dark chains labeled ‘karma’; outside, personified sins flee from Kāśī’s boundary.

K
Kāśī
V
Viśveśvara
T
Tāraka-jñāna
K
Karma

FAQs

Kāśī is presented as a mokṣa-kṣetra: residence there combined with Viśveśvara worship culminates in liberating knowledge that cuts karmic bondage.

Kāśī (Vārāṇasī), specifically in relation to Viśveśvara (Śiva) and the tradition of Tāraka-jñāna.

Worship (arcana) of Viśveśvara and taking refuge/residence in Kāśī are highlighted as the spiritual disciplines leading to liberation.