Previous Verse
Next Verse

Ramayana — Ayodhya Kanda, Sarga 92, Shloka 20

भरद्वाजाश्रमात् चित्रकूटमार्गनिर्देशः

Directions from Bharadvaja’s Hermitage to Chitrakuta

यामिमां भगवन् दीनां शोकानशनकर्शिताम्। पितुर्हि महिषीं देवीं देवतामिव पश्यसि।।2.92.20।। एषा तं पुरषव्याघ्रं सिंहविक्रान्तगामिनम्। कौसल्या सुषुवे रामं धातारमदितिर्यथा।।2.92.21।।

yām imāṃ bhagavan dīnāṃ śokānaśana-karśitām | pituḥ hi mahiṣīṃ devīṃ devatām iva paśyasi || 2.92.20 ||

eṣā taṃ puruṣa-vyāghraṃ siṃha-vikrānta-gāminam | kausalyā suṣuve rāmaṃ dhātāram aditir yathā || 2.92.21 ||

“Wahai Bhagawan, permaisuri yang engkau lihat di sini—lemah, pilu, dan susut oleh duka serta puasa—tampak laksana dewi; dialah Kausalyā, permaisuri utama ayahku. Dialah yang melahirkan Rāma, harimau di antara manusia yang langkahnya bagai singa, sebagaimana Aditi melahirkan Dhātā.”

याम्whom/which
याम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम (relative pronoun), स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
इमाम्this (woman)
इमाम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootइदम् (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
भगवन्O venerable one
भगवन्:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootभगवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन
दीनाम्wretched
दीनाम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootदीन (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण of इमाम्/देवीम्
शोकानशनकर्शिताम्emaciated by grief and fasting
शोकानशनकर्शिताम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootशोक-अनशन-कर्शित (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण of इमाम्/देवीम्; समास: तत्पुरुष (शोकेन च अनशनेन च कर्शिता)
पितुःof (your) father
पितुः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
हिindeed
हि:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चयार्थक/हेतौ (particle: 'indeed/for')
महिषीम्chief queen
महिषीम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमहिषी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; apposition to देवीम्
देवीम्queen
देवीम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootदेवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
देवताम्a goddess
देवताम्:
Upamana (उपमान)
TypeNoun
Rootदेवता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
इवlike
इव:
Upama (उपमा)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formअव्यय; उपमावाचक (comparative particle)
पश्यसिyou see
पश्यसि:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपदम्, मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन
एषाshe (this one)
एषा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootएतद् (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
तम्that (him)
तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
पुरुषव्याघ्रम्tiger among men
पुरुषव्याघ्रम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपुरुष-व्याघ्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समास: तत्पुरुष (पुरुषेषु व्याघ्रः)
सिंहविक्रान्तगामिनम्moving with a lion-like stride
सिंहविक्रान्तगामिनम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootसिंह-विक्रान्त-गामिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण of रामम्; समास: तत्पुरुष (सिंहस्य विक्रान्तं गमनं यस्य)
कौसल्याKausalya
कौसल्या:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootकौसल्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
सुषुवेgave birth
सुषुवे:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootसू (धातु)
Formलिट् (Perfect), आत्मनेपदम्, प्रथमपुरुष, एकवचन
रामम्Rama
रामम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
धातारम्Dhatr (the deity)
धातारम्:
Upameya (उपमेय)
TypeNoun
Rootधातृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; उपमानोपमेय-सम्बन्धे उपमेयविशेषणवत् (as comparison target: 'like Dhātṛ')
अदितिःAditi
अदितिः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअदिति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
यथाas
यथा:
Upama (उपमा)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formअव्यय; उपमावाचक (comparative: 'as/like')

O venerable sage, this queen you are looking at, forlorn and emaciated due to grief and fasting, and who resembles a goddess is Kausalya, the principal queen of my father. As Aditi bore Dhata, she bore Rama, the best among men who walks with the powerful stride of a lion.

B
Bharata
B
Bharadvāja
K
Kausalyā
D
Daśaratha
R
Rāma
A
Aditi
D
Dhātā

FAQs

Truthful speech grounded in respect: Bharata identifies Kausalyā accurately and honors her status, even while acknowledging her suffering.

In response to Bharadvāja’s inquiry, Bharata points out Kausalyā and explains her identity and her relationship to Rāma.

Bharata’s satya (truthfulness) and maryādā (propriety): he speaks with reverence about elders and about Rāma’s excellence without exaggeration of self.