Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 20

सुहृदय उवाच । स्नातव्यं तीर्थमुख्येषु सत्यमेतन्न संशयः । चरेषु किं तु संविश्य स्थावरेषु बहिः स्थितः

suhṛdaya uvāca | snātavyaṃ tīrthamukhyeṣu satyametanna saṃśayaḥ | careṣu kiṃ tu saṃviśya sthāvareṣu bahiḥ sthitaḥ

सुहृदय बोला—यह सत्य है, इसमें संदेह नहीं कि श्रेष्ठ तीर्थों में स्नान करना चाहिए। पर बहते जल में तो प्रवेश करके स्नान हो सकता है; स्थिर जल में बाहर रहकर ही।

सुहृदयःSuhṛdaya
सुहृदयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसुहृदय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
स्नातव्यम्should be bathed
स्नातव्यम्:
Vidhaya (Obligation/विधेय)
TypeAdjective
Rootस्ना (धातु)
Formकृदन्त, तव्यत्-प्रत्ययान्त (gerundive/obligatory), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विधेय (ought to be bathed)
तीर्थमुख्येषुin the chief tīrthas
तीर्थमुख्येषु:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक) + मुख्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/7th), बहुवचन; तत्पुरुष: 'तीर्थेषु मुख्येषु'
सत्यम्true
सत्यम्:
Vidhaya (Predicate/विधेय)
TypeAdjective
Rootसत्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विधेय-विशेषण (predicative)
एतत्this
एतत्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
not
:
Avyaya (Negation/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय, निषेध (negation)
संशयःdoubt
संशयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसंशय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
चरेषुamong moving beings
चरेषु:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootचर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, बहुवचन; 'चर' = चल/जङ्गम (moving beings)
किम्what (then)
किम्:
Avyaya (Question/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formअव्ययवत् प्रयोग, प्रश्न/विकल्पार्थक (interrogative: what/why)
तुbut
तु:
Avyaya (Contrast/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय, विरोध/विशेषार्थक (but/however)
संविश्यhaving entered
संविश्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootविश् (धातु) उपसर्ग-सम्
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund), 'सम्+विश्' = having entered/settled
स्थावरेषुamong immobile beings
स्थावरेषु:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootस्थावर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, बहुवचन; 'स्थावर' = अचल (immobile beings)
बहिःoutside
बहिः:
Desha (Place/देश)
TypeIndeclinable
Rootबहिः (अव्यय)
Formअव्यय, देशार्थक (adverb: outside)
स्थितःstanding/remaining
स्थितः:
Vidhaya (Predicate/विधेय)
TypeAdjective
Rootस्था (धातु)
Formकृदन्त, क्त-प्रत्ययान्त (past participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; 'standing/being'

Suhṛdaya

Type: tirtha

Scene: Suhṛdaya instructs with calm authority: one side shows a flowing river where pilgrims enter; the other shows a still temple tank where pilgrims remain on steps, scooping water externally.

S
Suhṛdaya

FAQs

Dharma is nuanced: tīrtha-bathing is praised, but method and setting (flowing vs stagnant water) matter.

Not specified; the verse teaches general tīrtha procedure applicable across sacred geographies.

Bathe in chief tīrthas; enter flowing waters, but for still waters follow an outside-bathing protocol.