Previous Verse
Next Verse

Shloka 57

Adhyaya 21Kuvalayashva’s Descent to Patala and the Rescue of Madalasa

चन्द्रमेवाधिका कान्तिः समुपैति रविं प्रभा ।

भूतिर्धन्यं धृतिर्धोरं क्षान्तिरभ्येति चोत्तमम् ॥

candram evādhikā kāntiḥ samupaiti raviṃ prabhā | bhūtir dhanyaṃ dhṛtir dhoraṃ kṣāntir abhyeti cottamam ||

चन्द्रमा के समान सौन्दर्य बढ़ता है; सूर्य के समान तेज निकट आता है। श्री और सौभाग्य प्राप्त होते हैं; भयंकर-सा धैर्य आता है; और क्षमा परम पद को पहुँचती है।

Contextual praise within the Kuṇḍala–prince–Madālasā episode (exact speaker not explicit from verse alone)
CandraSūrya
VirtuesAuspiciousnessFortitude (dhṛti)Patience (kṣānti)