Previous Verse
Next Verse

Shloka 117

अध्याय ९६: शरभ-प्रादुर्भावः, नृसिंह-दर्पशमनम्, विष्णोः शिवस्तुतिः, फलश्रुति

य इदं परमाख्यानं पुण्यं वेदैः समन्वितम् पठित्वा शृणुते चैव सर्वदुःखविनाशनम्

ya idaṃ paramākhyānaṃ puṇyaṃ vedaiḥ samanvitam paṭhitvā śṛṇute caiva sarvaduḥkhavināśanam

जो इस परम पुण्य आख्यान को, वेदसम्मत और पावन, पढ़ता है और जो इसे श्रद्धा से सुनता है—उसके समस्त दुःख नष्ट हो जाते हैं।

yaḥwhoever
yaḥ:
idamthis
idam:
parama-ākhyānamsupreme narrative/sacred account
parama-ākhyānam:
puṇyammeritorious, holy
puṇyam:
vedaiḥwith the Vedas
vedaiḥ:
samanvitamendowed with, consistent with
samanvitam:
paṭhitvāhaving read/recited
paṭhitvā:
śṛṇutehears, listens
śṛṇute:
ca evaand indeed
ca eva:
sarva-duḥkhaall sorrow/suffering
sarva-duḥkha:
vināśanamdestruction, removal
vināśanam:

Suta Goswami (narrating to the sages at Naimisharanya)