Previous Verse
Next Verse

Shloka 122

Adhyaya 70: आदिसर्गः—महत्-अहङ्कार-तन्मात्रा-भूतसृष्टिः, ब्रह्माण्डावरणम्, प्रजासर्गः, त्रिमूर्ति-शैवाधिष्ठानम्

निशायामिव खद्योतः प्रावृट्काले ततस्तु सः एअर्थ् रिसेद् फ़्रोम् थे wअतेर् ततस् तु सलिले तस्मिन् विज्ञायान्तर्गतां महीम्

niśāyāmiva khadyotaḥ prāvṛṭkāle tatastu saḥ Earth rised from the water tatas tu salile tasmin vijñāyāntargatāṃ mahīm

वर्षाकाल की रात्रि में जुगनू के समान प्रकाशमान होकर, उसने उन जलों में अंतर्निहित पृथ्वी को जाना; और उसी जल से पृथ्वी उठकर प्रकट हो गई।

niśāyāmin the night
niśāyām:
ivalike
iva:
khadyotaḥfirefly
khadyotaḥ:
prāvṛṭ-kālein the rainy season
prāvṛṭ-kāle:
tataḥthen/from that
tataḥ:
tuindeed
tu:
saḥhe
saḥ:
salilein the water
salile:
tasminin that
tasmin:
vijñāyahaving known/realized
vijñāya:
antar-gatāmgone within/hidden inside
antar-gatām:
mahīmthe Earth
mahīm:

Suta Goswami