Previous Verse
Next Verse

Shloka 13

Upamanyu’s Tapas, Shiva’s Indra-Form Test, and the Bestowal of Kshiroda and Gaṇapatya

राज्यं स्वर्गं च मोक्षं च भोजनं क्षीरसंभवम् न लभन्ते प्रियाण्येषां नो तुष्यति सदा भवः

rājyaṃ svargaṃ ca mokṣaṃ ca bhojanaṃ kṣīrasaṃbhavam na labhante priyāṇyeṣāṃ no tuṣyati sadā bhavaḥ

वे न राज्य पाते हैं, न स्वर्ग, न मोक्ष, और न ही क्षीर-जन्य भोजन। उनके लिए कोई प्रिय फल सिद्ध नहीं होता; और भवा (शिव) सदा उनसे प्रसन्न नहीं होते।

राज्यम्kingdom/sovereignty
राज्यम्:
स्वर्गम्heaven
स्वर्गम्:
and
:
मोक्षम्liberation
मोक्षम्:
and
:
भोजनम्food/sustenance
भोजनम्:
क्षीरसंभवम्produced from milk (milk-based nourishment)
क्षीरसंभवम्:
not
:
लभन्तेthey obtain
लभन्ते:
प्रियाणिdear/desired things
प्रियाणि:
एषाम्of these people
एषाम्:
not
:
indeed/also
:
तुष्यतिis pleased/satisfied
तुष्यति:
सदाalways
सदा:
भवःBhava (Śiva)
भवः:

Suta Goswami (narrating the Purana to the sages; internal context inferred)