Next Verse

Shloka 1

Genealogies from Purūravas to the Haihayas; Jayadhvaja’s Vaiṣṇava Resolve, Sage-Adjudication, and the Slaying of Videha

इति श्रीकूर्मपुराणे षट्साहस्त्र्यां संहितायां पूर्वविभागे विशो ऽध्यायः रोमहर्षण उवाच ऐलः पुरूरवाश्चाथ राजा राज्यमपालयत् / तस्य पुत्रा बभूवुर्हि षडिन्द्रसमतेजसः

iti śrīkūrmapurāṇe ṣaṭsāhastryāṃ saṃhitāyāṃ pūrvavibhāge viśo 'dhyāyaḥ romaharṣaṇa uvāca ailaḥ purūravāścātha rājā rājyamapālayat / tasya putrā babhūvurhi ṣaḍindrasamatejasaḥ

इस प्रकार श्रीकूर्मपुराण की षट्साहस्त्री संहिता के पूर्वविभाग के एकविंश अध्याय में रोमहर्षण बोले—तब ऐल पुरूरवा राजा ने राज्य का पालन किया। उसके छह पुत्र हुए, जिनका तेज इन्द्र के समान था।

इतिthus
इति:
वाक्य-समाप्ति/उद्धरण-सूचक
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; इति-शब्दः (quotative/closure particle)
श्रीकूर्मपुराणेin the revered Kūrma Purāṇa
श्रीकूर्मपुराणे:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootश्री + कूर्मपुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय (श्रीमत् कूर्मपुराणम्)
षट्साहस्त्र्याम्in the ‘six-thousand’ (collection)
षट्साहस्त्र्याम्:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootषट् + साहस्त्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; द्विगु-समास (षट् सहस्राणि यस्याः)
संहितायाम्in the compendium
संहितायाम्:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootसंहिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
पूर्वविभागेin the former section
पूर्वविभागे:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootपूर्व + विभाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय/तत्पुरुष (पूर्वः विभागः)
विशःof Viśa (chapter name)
विशः:
षष्ठी-सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootविश् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन (chapter-title genitive)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
रोमहर्षणःRomaharṣaṇa (proper name)
रोमहर्षणः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootरोमहर्षण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
क्रिया (Verb/Action)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
ऐलःAila (descendant of Ilā)
ऐलः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootऐल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन (patronymic)
पुरूरवाःPurūravas
पुरूरवाः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootपुरूरवस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
and
:
समुच्चय (Coordinator)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
अथthen
अथ:
सम्बन्धक (Discourse connector)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय; अनुक्रम/आरम्भसूचक (sequencing particle)
राजाking
राजा:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
राज्यम्kingdom
राज्यम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootराज्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
अपालयत्ruled/protected
अपालयत्:
क्रिया (Verb/Action)
TypeVerb
Rootपाल् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
तस्यof him
तस्य:
षष्ठी-सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
पुत्राःsons
पुत्राः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootपुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
बभूवुःcame to be/were born
बभूवुः:
क्रिया (Verb/Action)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, बहुवचन
हिindeed
हि:
सम्बन्धक (Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (emphatic/causal particle)
षडिन्द्रसमतेजसःhaving splendor equal to Indra (six in number)
षडिन्द्रसमतेजसः:
कर्तृ-विशेषण (Subject qualifier)
TypeAdjective
Rootषट् + इन्द्र + सम + तेजस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; बहुपद-तत्पुरुष (इन्द्रेण समं तेजः येषाम्)

Romaharṣaṇa (Sūta)

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: vira

R
Romaharṣaṇa
A
Aila (Purūravas)
I
Indra

FAQs

This verse is primarily genealogical and does not directly teach ātman-doctrine; it frames dharma through rājadharma—right rule and protection—within the Purāṇic sacred history that later supports spiritual instruction.

No explicit yoga practice is stated in this verse; its focus is on righteous kingship (protecting the realm), a dharmic foundation that the Kurma Purana later integrates with disciplines like Pāśupata-oriented devotion and inner restraint.

This verse does not mention Śiva or Viṣṇu directly; it belongs to the Purva-bhāga’s dynastic narration that provides narrative continuity for the Purāṇa’s later Śaiva–Vaiṣṇava synthesis teachings.