Next Verse

Kurma Purana — Purva Bhaga, Shloka 1

Madhu–Kaiṭabha, Nārāyaṇa’s Yoga-Nidrā, Rudra’s Manifestation, and the Aṣṭamūrti–Trimūrti Teaching

इति श्रीकूर्मपुराणे षट्साहस्त्र्यां संहितायां पूर्वविभागे नवमो ऽध्यायः श्रीकूर्म उवाच गते महेश्वरे देवे स्वाधिवासं पितामहः / तदेव सुमहत् पद्मं भेजे नाभिसमुत्थितम्

iti śrīkūrmapurāṇe ṣaṭsāhastryāṃ saṃhitāyāṃ pūrvavibhāge navamo 'dhyāyaḥ śrīkūrma uvāca gate maheśvare deve svādhivāsaṃ pitāmahaḥ / tadeva sumahat padmaṃ bheje nābhisamutthitam

इस प्रकार श्रीकूर्मपुराण की षट्साहस्त्री संहिता के पूर्वविभाग में नवम अध्याय समाप्त हुआ। श्रीकूर्म बोले—जब देव महेश्वर अपने धाम को चले गए, तब पितामह ब्रह्मा ने नाभि से उत्पन्न उसी अत्यन्त विशाल कमल पर अपना आसन ग्रहण किया।

इतिthus
इति:
वाक्यसूचक (Discourse marker/वाक्यसूचक)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formसमाप्त्यर्थक अव्यय
श्रीholy/auspicious
श्री:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootश्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, अव्ययवत् उपपद (honorific prefix)
कूर्मपुराणेin the Kūrma Purāṇa
कूर्मपुराणे:
अधिकरण (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकूर्मपुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (Locative), एकवचन; समासः—कूर्मस्य पुराणम्
षट्साहस्त्र्याम्in the Ṣaṭsāhastrī (six-thousand collection)
षट्साहस्त्र्याम्:
अधिकरण (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootषट्साहस्त्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; द्विगु—षट् + साहस्र (six-thousand [verses])
संहितायाम्in the saṃhitā
संहितायाम्:
अधिकरण (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootसंहिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
पूर्वविभागेin the first section
पूर्वविभागे:
अधिकरण (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootपूर्वविभाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; समासः—पूर्वः विभागः
नवमःninth
नवमः:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनवम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘अध्यायः’ विशेषण
अध्यायःchapter
अध्यायः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
श्रीholy/auspicious
श्री:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootश्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, अव्ययवत् उपपद (honorific prefix)
कूर्मःKūrma
कूर्मः:
कर्ता (Speaker/कर्ता)
TypeNoun
Rootकूर्म (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
क्रिया (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
गतेwhen (he) had gone
गते:
सप्तमीसम्बन्ध (Locative absolute/सप्तमीसम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootगम् (धातु)
Formक्त (Past Passive Participle) ‘गत’—सप्तमी एकवचन नपुंसक/पुं; यहाँ सप्तमी-absolute (locative absolute)
महेश्वरेMahēśvara (Śiva)
महेश्वरे:
सप्तमीसम्बन्ध (Locative absolute/सप्तमीसम्बन्ध)
TypeNoun
Rootमहेश्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
देवेthe god
देवे:
सप्तमीसम्बन्ध (Locative absolute/सप्तमीसम्बन्ध)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; ‘महेश्वरे’ का विशेष्य/अप्पोज़िशन
स्वhis own
स्व:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन-समर्थ; ‘अधिवास’ विशेषण
अधिवासम्abode
अधिवासम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअधिवास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; गमनक्रियायाः लक्ष्य (to his abode)
पितामहःPitāmaha (Brahmā)
पितामहः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपितामह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
तत्that
तत्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘पद्मम्’ विशेषण
एवindeed
एव:
अवधारण (Emphasis/अवधारण)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारणार्थक अव्यय (emphatic particle)
सुमहत्very great
सुमहत्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसुमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘पद्मम्’ विशेषण
पद्मम्lotus
पद्मम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपद्म (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
भेजेresorted to/entered
भेजे:
क्रिया (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootभज् (धातु)
Formलिट् (Perfect), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
नाभिnavel
नाभि:
सम्बन्ध (Relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootनाभि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-समर्थ; समासाङ्ग
समुत्थितम्arisen (from)
समुत्थितम्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम्-उत्-स्था (धातु)
Formक्त (Past Passive Participle), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘पद्मम्’ विशेषण

Lord Kurma (Vishnu)

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: adbhuta

K
Kurma
M
Maheshvara (Shiva)
P
Pitamaha (Brahma)
N
Navel-born Lotus (Nabhi-padma)
N
Narayana (implied)

FAQs

By presenting Brahmā’s lotus-seat as arising from the divine navel (implicitly Nārāyaṇa), the verse points to a single supreme source from which creation and cosmic offices proceed—suggesting the Self as the underlying origin beyond changing forms.

No explicit yogic technique is taught in this verse; it functions as cosmological framing. In the Kurma Purana’s broader teaching, such framing supports meditation on īśvara as the causal ground (kāraṇa) of the cosmos, a basis for later Pāśupata-yoga and īśvara-bhāvanā themes.

It places Maheśvara’s transcendence (returning to his own abode) alongside Brahmā’s lotus-seat arising from the navel of the supreme source (implied Nārāyaṇa), reflecting the Purāṇa’s integrative vision where cosmic roles operate harmoniously without denying either Śiva’s supremacy or Viṣṇu’s causal ground.