बलीवर्दानां नस्याश्वभद्रगतिवाहिनां यवसस्यार्धभारस्तृणस्य द्विगुणम् तुला घाणपिण्याकस्य दशाढकं कणकुण्डकस्य पञ्चपलिकं मुखलवनम् तैलकुडुबो नस्यं प्रस्थः पानं मांसतुला दध्नश्चाढकम् यवद्रोणं माषाणां वा पुलाकः क्षीरद्रोणमर्धाढकं वा सुरायाः स्नेहप्रस्थः क्षारदशपलं शृङ्गिबेरपलं च प्रतिपानम् ॥ कZ_०२.२९.४३ ॥
balīvardānāṃ nasyāśvabhadra-gati-vāhināṃ yavasasyārdhabhāras tṛṇasya dviguṇam, tulā ghāṇapiṇyākasya daśāḍhakaṃ, kaṇakuṇḍakasya pañcapalikaṃ, mukhalavanam; tailakuḍubo nasyaṃ, prasthaḥ pānaṃ, māṃsatulā, dadhnaś cāḍhakam; yavadroṇaṃ māṣāṇāṃ vā pulākaḥ; kṣīradroṇam ardha-āḍhakaṃ vā surāyāḥ; snehaprasthaḥ, kṣāradaśapalaṃ, śṛṅgiberapalaṃ ca pratipānam
काम में लगे बैलों तथा गति/वाहन-कार्य हेतु रखे उत्तम घोड़ों के लिए आहार-व्यवस्था यह हो: यवस (जौ-चारा) आधा भार और घास उसका दुगुना; घाण-पीण्याक (तेलखली) एक तुला (दस आढक के साथ); कण/कुण्डक पाँच पलिक, मुख-लवण सहित; नस्य हेतु तेल एक कुडुब; पीने हेतु एक प्रस्थ; मांस एक तुला और दही एक आढक; जौ एक द्रोण—या विकल्पतः माष का पुलाक; दूध एक द्रोण, या सुरा आधा आढक; स्नेह (घी/वसा) एक प्रस्थ; तथा प्रतिपान (पश्चात्-उपचार) हेतु क्षार दस पल और शृङ्गिबेर (सोंठ) एक पल।
It creates enforceable standards, reduces corruption in provisioning, and links animal performance to accountable inputs.
Because animal health is treated as a state asset: preventive and remedial care is embedded into logistics rather than left to ad hoc decisions.