Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 11

एवं संक्षेपतः प्रोक्तं भौममाहात्म्यमुत्तमम् । श्रुतं हरति पापानि तथारोग्यं प्रयच्छति

evaṃ saṃkṣepataḥ proktaṃ bhaumamāhātmyamuttamam | śrutaṃ harati pāpāni tathārogyaṃ prayacchati

Ainsi, en bref, a été proclamée l’excellente Māhātmya de Bhauma. Lorsqu’on l’écoute, elle efface les péchés et accorde aussi la santé.

एवम्thus
एवम्:
Kriyāviśeṣaṇa
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकारवाचक
संक्षेपतःbriefly
संक्षेपतः:
Kriyāviśeṣaṇa
TypeIndeclinable
Rootसंक्षेप (प्रातिपदिक) + तस् (तसिल्-प्रत्यय)
Formतसिलन्त अव्यय (ablatival adverb: ‘in brief’)
प्रोक्तम्has been stated
प्रोक्तम्:
Kriyā (Predicate; impersonal)
TypeVerb
Rootवच् (धातु) उपसर्ग-प्र → प्रोक्त (क्त-प्रत्यय)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle, क्त); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विधेयभावे (it is said)
भौम-माहात्म्यम्the greatness of Bhauma (Mars)
भौम-माहात्म्यम्:
Karma/Viṣaya (Object/Topic of ‘proktam’)
TypeNoun
Rootभौम (प्रातिपदिक) + माहात्म्य (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (षष्ठी-तत्पुरुष: ‘भौमस्य माहात्म्यम्’); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
उत्तमम्excellent
उत्तमम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier of माहात्म्यम्)
TypeAdjective
Rootउत्तम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विशेषण
श्रुतम्hearing it / what is heard
श्रुतम्:
Karta (Subject of हरति/प्रयच्छति)
TypeNoun
Rootश्रु (धातु) → श्रुत (क्त-प्रत्यय)
Formक्तान्त कृदन्त; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘श्रवणं/श्रुतम्’ (that which is heard / hearing)
हरतिremoves
हरति:
Kriyā
TypeVerb
Rootहृ (धातु)
Formलट्-लकार, प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
पापानिsins
पापानि:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd case), बहुवचन
तथाand also
तथा:
Nipāta/Connector
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अनुक्रम (and also/likewise)
आरोग्यम्health
आरोग्यम्:
Karma (Object of प्रयच्छति)
TypeNoun
Rootआरोग्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
प्रयच्छतिbestows
प्रयच्छति:
Kriyā
TypeVerb
Rootदा (धातु) उपसर्ग-प्र → प्रयच्छति (यच्छ्-आदेश)
Formलट्-लकार, प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद

Narrator (Purāṇic narrator; likely Sūta/Lomaharṣaṇa) (deduced)

Tirtha: Bhauma-māhātmya (within Prabhāsa-kṣetra māhātmya)

Type: kshetra

Scene: A small assembly of pilgrims sits near the shrine as a reciter chants the Bhauma-māhātmya; listeners appear soothed, suggesting purification and restored health.

B
Bhauma Māhātmya
P
Pāpa (sin)
Ā
Ārogya (health)
Ś
Śravaṇa (hearing)

FAQs

Śravaṇa (devout listening) to a tīrtha/deity Māhātmya is itself a purifying practice that yields merit and well-being.

Prabhāsakṣetra, through the Bhauma/Aṅgāreśvara Māhātmya.

Śravaṇa—hearing the Māhātmya—is presented as the efficacious practice bringing pāpa-kṣaya and ārogya.