Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 10

क्रीडद्भिर्विविधैर्दिव्यैः शोभितं पर्वतोत्तमम् । देवगंधर्वनृत्यैश्च वेणुवीणानिनादितम्

krīḍadbhirvividhairdivyaiḥ śobhitaṃ parvatottamam | devagaṃdharvanṛtyaiśca veṇuvīṇānināditam

Cette montagne d’excellence était embellie par maints réjouisseurs divins; elle était honorée par les danses des Deva et des Gandharva, et remplie des sons des flûtes et des vīṇā.

क्रीडद्भिःby those who are playing/sporting
क्रीडद्भिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootक्रीड् (धातु)
Formवर्तमानकृदन्तः (शतृ-प्रत्ययान्तः); पुंलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; ‘क्रीडन्तः’ (playing)
विविधैःvarious
विविधैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविविध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; विशेषणम्
दिव्यैःdivine, celestial
दिव्यैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदिव्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; विशेषणम्
शोभितम्adorned
शोभितम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootशोभि (धातु)
Formभूतकृदन्तः (क्त); नपुंसकलिङ्गे, प्रथमा/द्वितीया, एकवचनम्
पर्वतोत्तमम्the best mountain
पर्वतोत्तमम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपर्वत (प्रातिपदिक) + उत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; कर्मधारयः (उत्तमः पर्वतः)
देवगन्धर्वनृत्यैःby dances of gods and gandharvas
देवगन्धर्वनृत्यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक) + गन्धर्व (प्रातिपदिक) + नृत्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः (करण), बहुवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (देव-गन्धर्वाणां नृत्यानि)
and
:
Sambandha/Conjunction (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्ययम्; समुच्चयार्थकः
वेणुवीणानिनादितम्made resonant by flute and vīṇā sounds
वेणुवीणानिनादितम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootवेणु (प्रातिपदिक) + वीणा (प्रातिपदिक) + निनादित (प्रातिपदिक) < नद्/नद् (धातु)
Formभूतकृदन्तः (क्त); नपुंसकलिङ्गे, प्रथमा/द्वितीया, एकवचनम्; तृतीया-तत्पुरुषः (वेणु-वीणाभिः निनादितम्)

Sūta (Lomaharṣaṇa) (deduced)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Scene: An excellent sacred mountain gleaming at Prabhāsa; divine revelers play; Devas and Gandharvas dance in circular formations; flutes and vīṇās are prominent; garlands and drifting incense frame the scene.

P
Prabhāsa-kṣetra
D
Deva
G
Gandharva

FAQs

Holiness is celebrated as joy aligned with dharma—divine music and dance signify harmony and sanctity in the tīrtha.

Prabhāsa-kṣetra, including an eminent mountain within its sacred geography.

None; the verse conveys māhātmya through imagery of celestial festivity.