Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 36

सर्वपापैः प्रमुच्यंते धन्यास्ते लोकपावनाः । किं वाच्यं द्वारकायात्रां ये प्रकुर्वंति मानवाः । किं पुनर्द्वारकानाथं कृष्णं पश्यंति ये नराः

sarvapāpaiḥ pramucyaṃte dhanyāste lokapāvanāḥ | kiṃ vācyaṃ dvārakāyātrāṃ ye prakurvaṃti mānavāḥ | kiṃ punardvārakānāthaṃ kṛṣṇaṃ paśyaṃti ye narāḥ

Ils sont délivrés de tous les péchés : bienheureux sont-ils, eux qui purifient le monde. Que dire de plus de ceux qui accomplissent le pèlerinage à Dvārakā ? Et combien plus de ceux qui contemplent Kṛṣṇa, le Seigneur de Dvārakā !

सर्वपापैःfrom all sins
सर्वपापैः:
Apadana/Hetu (From—sins as source of release/अपादान)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + पाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन (Plural)
प्रमुच्यन्तेare completely freed
प्रमुच्यन्ते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु) + प्र (उपसर्ग)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन (Plural), आत्मनेपदम्; कर्मणि/मध्यवाच्य-प्रयोग (Passive/Middle sense)
धन्याःblessed
धन्याः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootधन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural)
तेthey
ते:
Karta (Subject apposition/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural)
लोकपावनाःpurifiers of the world
लोकपावनाः:
Karta (Subject-qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootलोक (प्रातिपदिक) + पावन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural); षष्ठी-तत्पुरुष (purifying the world)
किम्what
किम्:
Karma (Object—‘what’/कर्म)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), प्रथमा/द्वितीया (Nom/Acc), एकवचन (Singular); प्रश्नार्थक (interrogative)
वाच्यम्to be said/expressed
वाच्यम्:
Karma (Predicate complement/कर्म)
TypeAdjective
Rootवच् (धातु) → वाच्य (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), प्रथमा/द्वितीया (Nom/Acc), एकवचन (Singular); क्तव्यत्/यत्-प्रत्ययान्त (gerundive: ‘to be said’)
द्वारकायात्राम्the pilgrimage to Dvārakā
द्वारकायात्राम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootद्वारका (प्रातिपदिक) + यात्रा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग (Feminine), द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन (Singular); षष्ठी-तत्पुरुष (pilgrimage to Dvārakā)
येwho (those who)
ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural)
प्रकुर्वन्तिperform/undertake
प्रकुर्वन्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु) + प्र (उपसर्ग)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन (Plural), परस्मैपदम्; धातु: कृ
मानवाःpeople
मानवाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमानव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural)
किम्what
किम्:
Karma (Object—‘what’/कर्म)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), प्रथमा/द्वितीया (Nom/Acc), एकवचन (Singular); प्रश्नार्थक (interrogative)
पुनःmoreover
पुनः:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootपुनः (अव्यय)
Formपुनरर्थक अव्यय (adverb: ‘again/moreover’)
द्वारकानाथम्the Lord of Dvārakā
द्वारकानाथम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootद्वारका (प्रातिपदिक) + नाथ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन (Singular); षष्ठी-तत्पुरुष (Lord of Dvārakā)
कृष्णम्Kṛṣṇa
कृष्णम्:
Karma (Object apposition/कर्म)
TypeNoun
Rootकृष्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन (Singular)
पश्यन्तिsee
पश्यन्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन (Plural), परस्मैपदम्; धातु: दृश्
येwho (those who)
ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural)
नराःmen/people
नराः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural)

Sūta (deduced from Prabhāsakhaṇḍa māhātmya-style narration)

Tirtha: Dvārakā

Type: kshetra

Scene: A stream of pilgrims entering Dvārakā’s gates, bathing at Gomati, then standing before the sanctum where Kṛṣṇa as Dvārakānātha radiates; dark stains (sins) dissolve into light around them.

D
Dvārakā
K
Kṛṣṇa

FAQs

Pilgrimage and especially divine darśana are supreme purifiers, elevating both the pilgrim and the world.

Dvārakā, and the darśana of Dvārakānātha Kṛṣṇa.

Dvārakā-yātrā (pilgrimage) and darśana of Kṛṣṇa in Dvārakā.