Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 52

महामांगलिकैः सर्वैः सुदिव्यैर्मंगलाऽर्तिकैः । संपूज्यैवं महाविष्णुं कृष्णं क्लेशविनाशनम् । प्रहृष्टा ननृतुः सर्वे गीतवाद्यप्रहर्षिताः

mahāmāṃgalikaiḥ sarvaiḥ sudivyairmaṃgalā'rtikaiḥ | saṃpūjyaivaṃ mahāviṣṇuṃ kṛṣṇaṃ kleśavināśanam | prahṛṣṭā nanṛtuḥ sarve gītavādyapraharṣitāḥ

Ainsi, après avoir pleinement adoré Mahāviṣṇu—Kṛṣṇa, destructeur des afflictions—par tous les grands rites de bon augure et par un maṅgalārati splendide, tous, ravis et transportés par le chant et les instruments, se réjouirent et dansèrent.

महामाङ्गलिकैःwith very auspicious (rites/items)
महामाङ्गलिकैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootमहा + माङ्गलिक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
सर्वैःwith all
सर्वैः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
सुदिव्यैःvery divine
सुदिव्यैः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु + दिव्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; ‘सु-’ उपसर्ग/पूर्वपद (very)
मङ्गलार्तिकैःwith auspicious ārati-rites
मङ्गलार्तिकैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमङ्गल + आरतिक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; मङ्गलस्य आरतिकम् = auspicious ārati
संपूज्यhaving worshipped
संपूज्य:
Purvakala-kriya (Prior action)
TypeVerb
Rootसम् + √पूज् (पूजायाम्)
Formक्त्वान्त-अव्यय (gerund/absolutive) = having worshipped
एवम्thus
एवम्:
Kriya-visheshana (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण (adverb: thus/in this manner)
महाविष्णुम्Mahāviṣṇu
महाविष्णुम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमहा + विष्णु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
कृष्णम्Krishna
कृष्णम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकृष्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; महाविष्णुम् इत्यस्य समानाधिकरण-विशेष्य (apposition)
क्लेशविनाशनम्destroyer of suffering
क्लेशविनाशनम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootक्लेश + विनाशन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; क्लेशानां विनाशनः = destroyer of afflictions
प्रहृष्टाःdelighted
प्रहृष्टाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootप्र + √हृष् (हर्षे) + क्त (प्रहृष्ट)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; भूतकृदन्त (क्त) = delighted
ननृतुःthey danced
ननृतुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√नृत् (नर्तने)
Formलिट्-लकार (परोक्षभूत/परिपूर्णभूत), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपद
सर्वेall (of them)
सर्वे:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; सर्वे जनाः (elliptic)
गीतवाद्यप्रहर्षिताःmade joyful by songs and instruments
गीतवाद्यप्रहर्षिताः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootगीत + वाद्य + प्रहर्षित (कृदन्त; प्र + √हृष् (हर्षे) णिच्? / क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; ‘गीतवाद्य’ (द्वन्द्व/समाहार) + तेन प्रहर्षिताः = gladdened by song and instruments

Narrator (contextual Purāṇic narration within Dvārakā Māhātmya)

Tirtha: Dvārakā

Type: kshetra

Scene: A grand maṅgalārati before Kṛṣṇa: blazing camphor flame, devotees in rows singing; musicians with drums and cymbals; the assembly breaks into devotional dance, faces radiant with joy.

M
Mahāviṣṇu
K
Kṛṣṇa
M
Maṅgalārati
G
Gīta (song)
V
Vādya (instruments)

FAQs

Complete worship culminates in joyful devotion—song, music, and dance offered as sacred celebration to the Lord who removes suffering.

Dvārakā, depicted as a place where divine worship naturally blossoms into communal devotional celebration.

Maṅgalārati (auspicious ārati) and full pūjā to Mahāviṣṇu/Kṛṣṇa, followed by devotional music and dance.