Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 55

यः स्नायात्सर्वतीर्थेषु दानं शक्त्या ददाति यः । तस्य पुण्यफलं चैव लोके यज्जायते द्विजाः । कथितं तदशेषेण कलौ कृष्णस्य संस्थितौ

yaḥ snāyātsarvatīrtheṣu dānaṃ śaktyā dadāti yaḥ | tasya puṇyaphalaṃ caiva loke yajjāyate dvijāḥ | kathitaṃ tadaśeṣeṇa kalau kṛṣṇasya saṃsthitau

Ô brāhmanes, le mérite et le fruit qui naissent en ce monde pour celui qui se baigne en tous les tīrtha sacrés et fait l’aumône selon ses moyens, ont été exposés intégralement, dans le contexte de la présence de Kṛṣṇa au temps de Kali.

यःwho
यः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सम्बन्धबोधक-सर्वनाम
स्नायात्should bathe
स्नायात्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootस्ना (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
सर्वतीर्थेषुin all sacred fords/pilgrimage places
सर्वतीर्थेषु:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + तीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), बहुवचन; कर्मधारयः (सर्वाणि तीर्थानि)
दानम्gift, charity
दानम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootदान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
शक्त्याwith (one’s) ability, as able
शक्त्या:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootशक्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; क्रियाविशेषणार्थे (according to ability)
ददातिgives
ददाति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootदा (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
यःwho
यः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पुनरुक्त-सम्बन्धबोधक
तस्यof him
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
पुण्यफलम्merit’s fruit, reward
पुण्यफलम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपुण्य (प्रातिपदिक) + फल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुषः (पुण्यस्य फलम्)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक-निपात (conjunction)
एवindeed, just
एव:
Nipata (निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारण-निपात (emphatic particle)
लोकेin the world
लोके:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootलोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
यत्which (that)
यत्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; सम्बन्धबोधक (relative)
जायतेarises, is produced
जायते:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootजन् (धातु)
Formलट् (Present), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
द्विजाःO twice-born (brāhmaṇas)
द्विजाः:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सम्बोधनार्थे प्रयोगः (addressing)
कथितम्has been told
कथितम्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootकथ् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; कर्मणि प्रयोगे ‘कथितम्’ = ‘has been told’
तत्that
तत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; निर्देश-सर्वनाम
अशेषेणentirely, without remainder
अशेषेण:
Kriya-vishesana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootअशेष (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-प्रयोगवत् तृतीया-एकवचनरूपेण क्रियाविशेषण (indeclinable adverbial use): ‘completely’
कलौin the Kali age
कलौ:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootकलि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
कृष्णस्यof Kṛṣṇa
कृष्णस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootकृष्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
संस्थितौin (his) presence/abiding (state)
संस्थितौ:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootसंस्थिति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन

Sūta (Lomaharṣaṇa) addressing the sages/brāhmaṇas (contextual attribution)

Tirtha: Dvārakā/Prabhāsa-kṣetra as Kali-yuga tīrtha-sāra (contextual)

Type: kshetra

Listener: Brāhmaṇas (dvijāḥ)

Scene: A sage addresses brāhmaṇas, summarizing the fruits of bathing at all tīrthas and giving charity; behind him, a symbolic map-like panorama shows many rivers and shrines converging into Dvārakā, with Kṛṣṇa’s presence as the unifying center for Kali-yuga seekers.

K
Kṛṣṇa
D
Dvādaśa-tīrtha concept (sarvatīrtha, generic)

FAQs

Dharma in Kali-yuga is upheld through accessible acts—tīrtha-bathing and capacity-based charity—whose merits are affirmed in Kṛṣṇa’s sacred context.

The immediate discourse is within Dvārakā-māhātmya, implicitly elevating Dvārakā as a Kali-yuga anchor of Kṛṣṇa’s presence while referencing tīrthas broadly.

Snāna (bathing) at tīrthas and dāna (charity) given according to one’s means (śaktyā).