Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 7

तस्यां सा माधवी जज्ञे अश्ववक्त्रस्वरूपधृक् । तां दृष्ट्वा विकृताकारां सुतां जातां च सुप्रभा । वासुदेवसमायुक्ता विषादं परमं गता

tasyāṃ sā mādhavī jajñe aśvavaktrasvarūpadhṛk | tāṃ dṛṣṭvā vikṛtākārāṃ sutāṃ jātāṃ ca suprabhā | vāsudevasamāyuktā viṣādaṃ paramaṃ gatā

D’elle (Suprabhā) naquit Mādhavī, portant l’aspect d’un être au visage de cheval. Voyant sa fille née d’une forme altérée, Suprabhā—unie à Vasudeva—tomba dans une affliction très profonde.

तस्याम्in her / in that (woman)
तस्याम्:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, सप्तमी-विभक्तिः (अधिकरण), एकवचनम्; सर्वनाम-शब्दः (तद्) — Feminine, Locative (7th), Singular
साshe
सा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; सर्वनाम-शब्दः — Feminine, Nominative (1st), Singular
माधवीMādhavī (name)
माधवी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमाधवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम् — Feminine, Nominative, Singular
जज्ञेwas born
जज्ञे:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootजन् (धातु)
Formलिट्-लकारः (परोक्शभूत/Perfect), प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्, आत्मनेपदम् — Perfect, 3rd person, Singular, Ātmanepada
अश्ववक्त्रस्वरूपधृक्having a horse-faced form
अश्ववक्त्रस्वरूपधृक्:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअश्व + वक्त्र + स्वरूप + धृक् (धृ (धातु) से कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; समासः (तत्पुरुषः) — Feminine, Nominative, Singular; ‘having the form of a horse-face’
ताम्her
ताम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (कर्म), एकवचनम्; सर्वनाम — Feminine, Accusative (2nd), Singular
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootदृश् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययम् (Absolutive/Gerund) — having seen
विकृताकाराम्of distorted form
विकृताकाराम्:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविकृत + आकार (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; कर्मधारय-समासः — Feminine, Accusative, Singular
सुताम्daughter
सुताम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसुत (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम् — Feminine, Accusative, Singular
जाताम्born
जाताम्:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootजन् (धातु) + जात (क्त-प्रत्यय, कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formक्त-प्रत्ययान्तः (Past Passive Participle); स्त्रीलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम् — PPP; Feminine, Accusative, Singular
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपातः (conjunction)
सुप्रभाSuprabhā (name)
सुप्रभा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसुप्रभा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम् — Feminine, Nominative, Singular
वासुदेवसमायुक्ताassociated with Vāsudeva
वासुदेवसमायुक्ता:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवासुदेव + समायुक्त (युज् धातु से क्त-प्रत्यय)
Formक्त-प्रत्ययान्त-विशेषणम्; स्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; तत्पुरुष-समासः — PPP adjective; Feminine, Nominative, Singular
विषादम्grief
विषादम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविषाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (कर्म), एकवचनम् — Masculine, Accusative, Singular
परमम्supreme, great
परमम्:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम् — Masculine, Accusative, Singular
गताwent/entered (became)
गता:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु) + गत (क्त-प्रत्यय, कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्तः (भूतकृदन्तः) क्रियापदवत्; स्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम् — PPP used predicatively; Feminine, Nominative, Singular

Sūta

Scene: Interior palace scene: Suprabhā, adorned yet grief-stricken, beholds her newborn daughter Mādhavī with an aśva-vaktra (horse-faced) form; attendants recoil; the mother collapses into sorrow while Vāsudeva stands stunned.

S
Suprabhā
M
Mādhavī
V
Vasudeva

FAQs

Suffering within family life is acknowledged in dharma-texts, and becomes the ground for seeking divine refuge and sacred remedies.

The verse introduces the problem that will be addressed through sacred action; the tīrtha highlighted later is Hāṭakeśvara-kṣetra.

Not yet; the ritual response (tapas, worship, gifts) appears in subsequent verses.