Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 68

ततस्तं तेजसा हीनं दुर्गंधेन समावृतम् । ब्रह्महत्योद्भवैश्चिह्नैरन्यैरपि पृथग्विधैः

tatastaṃ tejasā hīnaṃ durgaṃdhena samāvṛtam | brahmahatyodbhavaiścihnairanyairapi pṛthagvidhaiḥ

Alors ils le virent—privé de sa splendeur, enveloppé d’une puanteur immonde, et marqué de divers signes issus du péché de brahmahatyā (meurtre d’un brahmane), ainsi que d’autres souillures de maintes sortes.

ततःthen
ततः:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय, क्रियाविशेषण (adverb)
तम्him
तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुल्लिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
तेजसाby radiance, in splendor
तेजसा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतेजस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः (Instrumental/3rd), एकवचनम्; हेतौ/साधने (by/with respect to)
हीनम्devoid (of)
हीनम्:
Karma (Object qualifier/कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootहीन (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; तम् विशेषयति
दुर्गन्धेनwith foul odor
दुर्गन्धेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootदुर् + गन्ध (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (‘bad smell’), पुल्लिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्
समावृतम्covered, enveloped
समावृतम्:
Karma (Object qualifier/कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम्-आ-√वृ (धातु) → समावृत (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle), पुल्लिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; तम् विशेषयति
ब्रह्महत्योद्भवैःarising from brahmin-slaying (sin)
ब्रह्महत्योद्भवैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootब्रह्महत्या + उद्भव (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (‘arising from brahma-hatyā’), पुल्लिङ्गे/नपुंसकलिङ्गे (contextual; agrees with ‘चिह्नैः’), तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
चिह्नैःby marks, signs
चिह्नैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootचिह्न (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
अन्यैःwith other
अन्यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्गे/नपुंसकलिङ्गे (agrees with चिह्नैः), तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
अपिalso
अपि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय, निपात (particle)
पृथग्विधैःof various kinds
पृथग्विधैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootपृथक् + विध (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (‘various/different kinds’), पुल्लिङ्गे/नपुंसकलिङ्गे (agrees with चिह्नैः), तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्

Narrator (contextual Purāṇic narrator; specific speaker not stated in snippet)

Type: kshetra

Scene: A figure appears dim and tainted: dulled complexion, a haze of foulness, and ominous marks indicating brahmahatyā; onlookers recoil or gaze with concern.

B
Brahma-hatyā

FAQs

Sin diminishes tejas (spiritual radiance) and manifests as visible/experiential suffering; purification and atonement are central to restoring dharma.

Not named in this verse; the broader Tīrthamāhātmya context suggests a setting where purification would be possible, but the place is not specified here.

No explicit rite is stated in this verse; it describes the condition associated with brahma-hatyā.