Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 9

मृकंडोऽपि समालोक्य ज्ञानिनं सस्मिताननम् । पप्रच्छ विनयोपेतः किंचित्तुष्टेन चेतसा

mṛkaṃḍo'pi samālokya jñāninaṃ sasmitānanam | papraccha vinayopetaḥ kiṃcittuṣṭena cetasā

Mṛkaṇḍu, voyant le sage au visage doucement souriant, l’interrogea avec déférence, le cœur quelque peu réjoui et apaisé.

मृकण्डःMṛkaṇḍa
मृकण्डः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमृकण्ड (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
अपिalso
अपि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अपि-अर्थ (also/even)
समालोक्यhaving looked at
समालोक्य:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसम्-आ-लोक् (धातु) + ल्यप्
Formक्त्वान्त/ल्यबन्त अव्यय (Gerund)
ज्ञानिनम्the wise man
ज्ञानिनम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootज्ञानिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
सस्मिताननम्with a smiling face
सस्मिताननम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस + स्मित + आनन (प्रातिपदिक-द्वय)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय (स्मितम् आननं यस्य / स्मित-आननः)
पप्रच्छhe asked
पप्रच्छ:
Kriyā (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-प्रच्छ् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
विनयोपेतःendowed with humility
विनयोपेतः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootविनय + उपेत (उप-इ (धातु) + क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त विशेषण; समासः तृतीया-तत्पुरुष (विनयेन उपेतः)
किंचित्somewhat
किंचित्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootकिंचित् (अव्यय/सर्वनाम-नपुंसक)
Formअव्ययवत् प्रयोगः; अल्पता-वाचक (somewhat)
तुष्टेनpleased/satisfied
तुष्टेन:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootतुष्ट (तुष् (धातु) + क्त)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग (चेतस्-शब्दस्य नपुंसकत्वात्), तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त
चेतसाwith (his) mind
चेतसा:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootचेतस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), एकवचन

Narrator (contextual; verse describes Mṛkaṇḍu’s action)

Scene: Mṛkaṇḍu, calm and reverent, folds hands and questions the smiling jñānī; both seated in an āśrama, the child nearby; the atmosphere is composed and auspicious.

M
Mṛkaṇḍu
J
jñānin (wise brāhmaṇa)

FAQs

Approach the wise with humility and a receptive mind; right inquiry is itself a dharmic act.

The verse sits within the Nāgarakhaṇḍa Tīrthamāhātmya narrative; the immediate line focuses on the dialogue setup rather than naming a tīrtha.

None explicitly in this verse; it emphasizes respectful questioning and proper conduct.