Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 169

ये दीर्घदर्शिनो मंदा मूढा धर्मबहिष्कृताः । अकल्पाः कार्यसिद्ध्यर्थं यत्कुर्वंति च निष्फलम् । तत्सर्वं विद्धि देवेंद्र मनसा संप्रधार्यताम्

ye dīrghadarśino maṃdā mūḍhā dharmabahiṣkṛtāḥ | akalpāḥ kāryasiddhyarthaṃ yatkurvaṃti ca niṣphalam | tatsarvaṃ viddhi deveṃdra manasā saṃpradhāryatām

Ceux qui se croient clairvoyants, mais sont lourds et égarés, rejetés hors du dharma—impropres, même s’ils s’efforcent d’atteindre le succès—, tout ce qu’ils font devient sans fruit. Sache tout cela, ô seigneur des dieux, et pèse-le mûrement en ton esprit.

येthose who
ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन
दीर्घदर्शिनःfar-sighted
दीर्घदर्शिनः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदीर्घ (प्रातिपदिक) + दर्शिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; (ये) इति विशेषण; समासः—दीर्घं पश्यन्ति इति (far-seeing)
मन्दाःdull, sluggish
मन्दाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमन्द (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; (ये) इति विशेषण
मूढाःdeluded
मूढाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमूढ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; (ये) इति विशेषण
धर्मबहिष्कृताःcast out from dharma
धर्मबहिष्कृताः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootधर्म (प्रातिपदिक) + बहिष्कृत (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; (ये) इति विशेषण; समासः—धर्मात् बहिष्कृताः (excluded from dharma)
अकल्पाःincapable, unfit
अकल्पाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअकल्प (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; (ये) इति विशेषण
कार्यसिद्ध्यर्थम्for the sake of accomplishing the task
कार्यसिद्ध्यर्थम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeNoun
Rootकार्य (प्रातिपदिक) + सिद्धि (प्रातिपदिक) + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; क्रियाविशेषणार्थे (accusative of purpose); समासः—कार्यस्य सिद्ध्यर्थम् (for accomplishing the task)
यत्whatever (that which)
यत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; (कुर्वन्ति) इति कर्म
कुर्वन्तिthey do
कुर्वन्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन; परस्मैपद
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
निष्फलम्fruitless
निष्फलम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिष्फल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; (यत्) इति विशेषण
तत्that
तत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; (सर्वम्) इत्यनेन सह
सर्वम्all
सर्वम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; (तत्) इति विशेषण
विद्धिknow, understand
विद्धि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootविद् (धातु)
Formलोट् (Imperative), मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन; परस्मैपद
देवेन्द्रO Devendra
देवेन्द्र:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक) + इन्द्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन; समासः—देवानाम् इन्द्रः (lord of gods)
मनसाwith the mind
मनसा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
संप्रधार्यताम्let it be well-considered
संप्रधार्यताम्:
Kriya (Injunctive/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम् + प्र + धृ (धातु)
Formलोट् (Imperative), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; आत्मनेपद; कर्मणि/भावे प्रयोगः—‘let it be well-considered’

Vṛtra

Tirtha: Kedāra-kṣetra (narrative setting)

Type: kshetra

Listener: Indra (Devendra)

Scene: Vṛtra delivers a general maxim: the deluded, dharma-excluded, striving for success, achieve only futility; Indra is urged to ponder deeply.

V
Vṛtra
I
Indra (Devendra)

FAQs

Actions divorced from dharma, even if cleverly planned, collapse into futility; true success requires righteous discernment.

No specific sacred site is praised in this verse; it is a universal dharma teaching within Kedārakhaṇḍa.

None; it prescribes reflective discernment rather than a ritual act.