Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 50

पद्मासनस्थं तं गौरं बीजपूरकरं स्थितम् । दशहस्तं सुप्रसन्नवदनं ध्यानमास्थितम्

padmāsanasthaṃ taṃ gauraṃ bījapūrakaraṃ sthitam | daśahastaṃ suprasannavadanaṃ dhyānamāsthitam

Médite sur Lui, assis en posture du lotus, d’une clarté lumineuse, tenant en sa main le bījapūra (cédrat) ; aux dix bras, au visage souverainement paisible, établi dans une profonde contemplation.

पद्मासनस्थम्seated in lotus posture
पद्मासनस्थम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपद्मासन (प्रातिपदिक) + स्थ (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; सप्तमी-तत्पुरुषः (पद्मासने स्थः)
तम्him
तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
गौरम्fair/white-hued
गौरम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootगौर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
बीजपूरकरम्with a hand holding a citron (bījapūra)
बीजपूरकरम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootबीजपूर (प्रातिपदिक) + कर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (बीजपूरस्य करः/हस्तः)
स्थितम्standing/placed
स्थितम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्था (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकर्मणि/भूतकालिक कृदन्त (past passive participle); पुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
दशहस्तम्ten-handed
दशहस्तम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदश (संख्या-प्रातिपदिक) + हस्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; द्विगु-समासः (दश हस्ताः यस्य)
सुप्रसन्नवदनम्with a very serene face
सुप्रसन्नवदनम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु (उपसर्ग/अव्यय) + प्रसन्न (प्रातिपदिक) + वदन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; कर्मधारयः (सुप्रसन्नं वदनं यस्य)
ध्यानम्meditation (object/act)
ध्यानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootध्यान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
आस्थितम्undertaken/assumed
आस्थितम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootआ-स्था (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; ध्यानम् इति पदस्य विशेषणम्

Lomaharṣaṇa (Sūta) (deduced: Māheśvara-khaṇḍa narrative style)

Scene: Śiva, fair-radiant, seated in lotus posture, ten-armed, face supremely serene; one hand holds a bījapūra (citron), other hands implied with Śaiva emblems; the deity himself absorbed in meditation, mirroring the devotee’s dhyāna.

Ś
Śiva (implied: the described dhyeya form)

FAQs

The text gives a concrete visualization (dhyāna-rūpa) to steady the mind, making devotion and concentration firm.

No tīrtha is referenced; it is a dhyāna description for inner practice.

A prescribed form for dhyāna (visual meditation) on Śiva is given—posture, complexion, hands, and facial serenity.