Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 141

विशुद्धबुद्धिः समलोष्टकांचनः समस्तभूतेषु वसन्समो हि यः । स्थानं परं शाश्वतमव्ययं च यतिर्हि गत्वा न पुनः प्रजायते

viśuddhabuddhiḥ samaloṣṭakāṃcanaḥ samastabhūteṣu vasansamo hi yaḥ | sthānaṃ paraṃ śāśvatamavyayaṃ ca yatirhi gatvā na punaḥ prajāyate

Celui dont l’intelligence est purifiée, qui tient pour égaux une motte de terre et l’or, et qui demeure parmi tous les êtres avec égalité de regard—un tel ascète (yati), parvenu à l’état suprême, éternel et impérissable, ne renaît plus.

विशुद्धबुद्धिःone of purified intellect
विशुद्धबुद्धिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootविशुद्ध (प्रातिपदिक) + बुद्धि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मधारय (विशुद्धा बुद्धिः)
समलोष्टकाञ्चनःequal (in view) to clod and gold
समलोष्टकाञ्चनः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसम (अव्यय-उपसर्गवत्) + लोष्ट (प्रातिपदिक) + काञ्चन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; द्वन्द्व-समास (लोष्ट-काञ्चनयोः समः = equal towards clod and gold)
समस्तभूतेषुamong all beings
समस्तभूतेषु:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootसमस्त (प्रातिपदिक) + भूत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, बहुवचन; तत्पुरुष (समस्तानि भूतानि)
वसन्dwelling
वसन्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootवस् (धातु)
Formवर्तमान-कृदन्त (शतृ/Present active participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
समःequanimous
समः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
हिindeed
हि:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (emphatic particle)
यःwho
यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सम्बन्ध (relative pronoun)
स्थानम्abode, state
स्थानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootस्थान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
परम्supreme
परम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (qualifying स्थानम्)
शाश्वतम्eternal
शाश्वतम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशाश्वत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण
अव्ययम्imperishable
अव्ययम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअव्यय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक-निपात
यतिःascetic
यतिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
हिindeed
हि:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निपात
गत्वाhaving gone (having attained)
गत्वा:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund)
not
:
Sambandha (Negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय; निषेध-निपात (negation)
पुनःagain
पुनः:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootपुनः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb)
प्रजायतेis born
प्रजायते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-जन् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद

Sūta (Lomaharṣaṇa) to the sages (deduced from Māheśvarakhaṇḍa context)

Listener: Pārtha (contextual continuity)

Scene: An ascetic walking among diverse beings—rich and poor, animals and humans—showing equal regard; gold and stone lie indistinguishable at his feet; a luminous ‘supreme state’ suggested above.

FAQs

Equanimity toward all beings and all objects is a hallmark of liberation and ends rebirth.

No site is named in this verse; it describes the liberated state that the chapter’s sacred geography supports.

The implied discipline is sama-bhāva (equal regard) and purified understanding; no specific ritual is stated.