Previous Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 63

इति कमलजवक्त्रपद्मजां तं मुदितमनाः सनको निशम्य भक्त्या । विरचितविनयः प्रणम्य पुत्रः पितरमपृच्छदशेषवेदसारम्

iti kamalajavaktrapadmajāṃ taṃ muditamanāḥ sanako niśamya bhaktyā | viracitavinayaḥ praṇamya putraḥ pitaramapṛcchadaśeṣavedasāram

Ainsi, après avoir entendu ce récit de Celui qui naquit du lotus (Brahmā), Sanaka, l’esprit réjoui, écouta avec dévotion ; puis, le fils, empreint d’humilité, se prosterna et interrogea son père sur l’essence de tous les Veda.

इतिthus
इति:
Sambandha (Quotation marker)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउक्त्यर्थक-अव्यय (quotative)
कमलजवक्त्रपद्मजाम्the lotus-born-from-the-face-of-the-lotus-born (speech/goddess)
कमलजवक्त्रपद्मजाम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकमलज (प्रातिपदिक) + वक्त्र (प्रातिपदिक) + पद्मजा (प्रातिपदिक)
Formसमास: ‘कमलजस्य वक्त्रस्य पद्मजा’ (ब्रह्मणः मुख-कमलोत्पन्ना = वाणी/सरस्वती) इति षष्ठी-तत्पुरुष-परम्परा; स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
तम्him
तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
मुदितमनाःwhose mind was delighted
मुदितमनाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootमुदित (कृदन्त; √मुद् (धातु)) + मनस् (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि: ‘मुदितं मनः यस्य सः’; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
सनकःSanaka
सनकः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसनक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
निशम्यhaving heard
निशम्य:
Kriya (Non-finite verb)
TypeVerb
Root√शम्/√शृ (धातु; ‘निशम्’ = to hear) + नि- (उपसर्ग)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund): ‘having heard’
भक्त्याwith devotion
भक्त्या:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootभक्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन
विरचितविनयःhaving performed humility / with humility shown
विरचितविनयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootविरचित (कृदन्त; √रच् (धातु) + वि-) + विनय (प्रातिपदिक)
Formसमास: ‘विरचितः विनयः येन सः’ इति बहुव्रीहि-सम्भाव्य; प्रचलितः कर्मधारय/तत्पुरुष-प्राय (विरचित-विनय = performed humility); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
प्रणम्यhaving bowed
प्रणम्य:
Kriya (Non-finite verb)
TypeVerb
Root√नम् (धातु) + प्र- (उपसर्ग)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund): ‘having bowed’
पुत्रःthe son
पुत्रः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
पितरम्the father
पितरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
अपृच्छत्asked
अपृच्छत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√प्रच्छ् (धातु) + आ- (उपसर्ग)
Formलङ्-लकार (imperfect/past), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन
अशेषवेदसारम्the essence of all the Vedas
अशेषवेदसारम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअशेष (प्रातिपदिक) + वेद (प्रातिपदिक) + सार (प्रातिपदिक)
Formसमास: ‘अशेषाणां वेदानां सारः’ षष्ठी-तत्पुरुष; द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन, पुंलिङ्ग (सार)

Narrator (contextual; Māheśvarakhaṇḍa narration, likely Sūta/Lomaharṣaṇa)

Listener: Sanaka (Kumāra)

Scene: Sanaka (youthful sage) sits with folded hands before Brahmā (lotus-born), who is seated on a lotus; Sanaka bows, then raises a respectful question about the essence of the Vedas; atmosphere of a quiet hermitage or cosmic lotus-court.

S
Sanaka
B
Brahmā (Kamalaja/Pitāmaha)
V
Veda

FAQs

True inquiry begins with devotion and humility; sacred knowledge is approached through reverence and disciplined questioning.

The surrounding narrative is Aruṇācala/Śoṇaśaila Māhātmya, though this verse chiefly frames the teacher–student dialogue.

No ritual is prescribed; it highlights praṇāma (bowing) and respectful questioning as a dhārmic approach to wisdom.