Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 36

शृंगाग्राणि गिरीणां च कैश्चिदुत्पाटितानि वै । आचूडमूलाः कैश्चिच्च विधता वै शिलोच्चयाः

śṛṃgāgrāṇi girīṇāṃ ca kaiścidutpāṭitāni vai | ācūḍamūlāḥ kaiścicca vidhatā vai śiloccayāḥ

Par certains furent arrachés les pics et les sommets des montagnes. Par d’autres furent soulevés des amas de roches, saisis de la base jusqu’au faîte.

शृङ्गाग्राणिthe tips of peaks
शृङ्गाग्राणि:
Karma (Object/कर्म) (उत्पाटितानि इति)
TypeNoun
Rootशृङ्ग (प्रातिपदिक) + अग्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः—‘शृङ्गस्य अग्राणि’ = mountain-peak tips
गिरीणाम्of mountains
गिरीणाम्:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootगिरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन
and
:
Samuccaya (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (निपात)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय (conjunction)
कैश्चित्by some (people)
कैश्चित्:
Karana/Karta (Agent-instrumental/कर्ता-तृतीया)
TypeNoun
Rootक (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + चित्
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; अनिश्चित-सर्वनाम
उत्पाटितानिuprooted, torn out
उत्पाटितानि:
Kriya (Predicate-participle/क्रिया)
TypeAdjective
Rootउद् + पट्/पाट् (धातु) → उत्पाटित (क्त/PPP)
Formभूतकृदन्त (क्त), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; ‘शृङ्गाग्राणि’ इत्यस्य विशेषणम्
वैindeed
वै:
Prayojaka (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootवै (निपात)
Formनिश्चयार्थक/खल्वर्थक अव्यय (emphatic particle)
आचूडमूलाःfrom top to root (entirely)
आचूडमूलाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootआ + चूड (प्रातिपदिक) + मूल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; अव्ययीभावः—‘चूडापर्यन्तं मूलपर्यन्तं’/‘चूडात् मूलपर्यन्तम्’ = from topknot to root, entirely; ‘शिलोच्चयाः’ इत्यस्य विशेषणम्
कैश्चित्by some
कैश्चित्:
Karana/Karta (Agent-instrumental/कर्ता-तृतीया)
TypeNoun
Rootक (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + चित्
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; अनिश्चित-सर्वनाम
and
:
Samuccaya (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (निपात)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय
विधताःset up, arranged
विधताः:
Kriya (Predicate-participle/क्रिया)
TypeAdjective
Rootवि + धा (धातु) → विहित/विधत (क्त/PPP)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘शिलोच्चयाः’ इत्यस्य विशेषणम्; अर्थः—‘स्थापिताः/रचिताः’ (set up/arranged)
वैindeed
वै:
Prayojaka (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootवै (निपात)
Formनिश्चयार्थक अव्यय
शिलोच्चयाःheaps of stones
शिलोच्चयाः:
Karta (Subject/कर्ता) (विधताः इति)
TypeNoun
Rootशिला (प्रातिपदिक) + उच्चय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः—‘शिलानाम् उच्चयाः’ = heaps/piles of rocks

Narrator (Skanda to Agastya, inferred)

Tirtha: Kāśī (Avimukta)

Type: kshetra

Listener: Ṛṣis (frame implied)

Scene: Gaṇas wrench mountain peaks and lift entire rocky masses from root to summit, hurling them toward a ritual ground; dust clouds and fractured stone fill the air, while the sacred city watches in stunned silence.

G
Gaṇas
M
Mountains

FAQs

Adharma is not merely argued against; it is overturned by the irresistible force of divine justice.

None directly; the verse is part of the Kāśī Khaṇḍa narrative arc.

None.