Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 28

ततोपि पावनतरं तीर्थं तत्क्षणसिद्धिदम् । नीलग्रीवाख्यमतुलं तत्स्नायी सर्वदा शुचिः

tatopi pāvanataraṃ tīrthaṃ tatkṣaṇasiddhidam | nīlagrīvākhyamatulaṃ tatsnāyī sarvadā śuciḥ

Plus purifiant encore que ceux-là est un tīrtha qui accorde l’accomplissement en un instant. C’est l’incomparable nommé Nīlagrīva ; celui qui s’y baigne demeure à jamais pur.

ततःthan that; thereafter
ततः:
Apadana/Desha-Kala (Source/Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; अपादान/क्रमबोधक (from that/thereafter)
अपिeven
अपि:
Sambandha (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; ‘even/also’ (emphasis)
पावनतरम्more purifying
पावनतरम्:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootपावन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; तरप्-प्रत्यय (comparative)
तीर्थम्a tīrtha
तीर्थम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
तत्क्षणसिद्धिदम्granting accomplishment instantly
तत्क्षणसिद्धिदम्:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootतत् (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + क्षण (प्रातिपदिक) + सिद्धि (प्रातिपदिक) + द (√दा धातु)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः; कृदन्तः ‘-दम्’ = ‘ददाति’; ‘तत्क्षणे सिद्धिं ददाति’
नीलग्रीवाख्यम्called ‘Nīlagrīva’
नीलग्रीवाख्यम्:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootनीलग्रीव (प्रातिपदिक) + आख्य (√ख्या धातु, नामधेये)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; कृदन्त/तद्धितार्थ ‘आख्य’ = ‘called/named’; समासः—तत्पुरुषः (नीलग्रीव इति आख्यम्)
अतुलम्incomparable
अतुलम्:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootअतुल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘तीर्थम्’ इत्यस्य विशेषणम्
तत्in that (tīrtha)
तत्:
Sambandha (Genitive relation/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-सम्बन्धे, एकवचन; ‘तत्स्नायी’ इत्यत्र पूर्वपदम्
स्नायीthe bather
स्नायी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootस्ना (√स्ना धातु)
Formकृदन्तः—णिनि-प्रत्ययान्त (agent noun); पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘स्नायी’ = one who bathes
सर्वदाalways
सर्वदा:
Kala (Time/काल)
TypeIndeclinable
Rootसर्वदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (always)
शुचिःpure
शुचिः:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootशुचि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘स्नायी’ इत्यस्य विशेषणम्

Skanda (deduced for Kāśīkhaṇḍa dialogue context)

Tirtha: Nīlagrīva-tīrtha

Type: ghat

Listener: Pilgrimage audience

Scene: A luminous Kāśī water-spot named Nīlagrīva; above it, a subtle vision of blue-throated Śiva (Nīlakaṇṭha) blessing the bather; the water shines as if instantly transmuting impurity into clarity; the devotee stands radiant, ‘ever pure’.

N
Nīlagrīva-tīrtha
K
Kāśī (Vārāṇasī)
Ś
Śuci (purity)
S
Siddhi

FAQs

Some sacred places are extolled as exceptionally potent—purity and spiritual efficacy are portrayed as immediate fruits of tīrtha-bathing.

Nīlagrīva-tīrtha, praised as incomparable and instantly fruitful.

Snāna—bathing at Nīlagrīva-tīrtha, which is said to confer constant purity.