Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 46

कौतुकादिव उत्तीर्य हरे रविरुपाविशत् । निःशब्दो निश्चलः स्वस्थो महाश्चर्यसमन्वितः

kautukādiva uttīrya hare ravirupāviśat | niḥśabdo niścalaḥ svastho mahāścaryasamanvitaḥ

Comme saisi d’émerveillement, Ravi s’approcha et s’assit près de Hari : silencieux, immobile, paisible, empli d’un grand prodige.

कौतुकात्out of curiosity
कौतुकात्:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootकौतुक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (हेतु/अपादान), एकवचन
इवas if
इव:
Nipata (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमा-वाचक-अव्यय (comparative particle)
उत्तीर्यhaving come up/ascended
उत्तीर्य:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootउत्√तॄ (धातु; ल्यप्/क्त्वा-प्रत्यय)
Formल्यबन्त/क्त्वान्त-अव्यय (gerund) ‘having crossed/come up’
हरेO Hari
हरे:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन
रविःthe Sun
रविः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootरवि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (कर्ता), एकवचन
उपाविशत्sat down/approached and sat
उपाविशत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootउप√विश् (धातु)
Formलङ् (imperfect/past), प्रथम-पुरुष, एकवचन, परस्मैपद
निःशब्दःsilent
निःशब्दः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिः-शब्द (प्रातिपदिक; उपसर्गपूर्वक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘रविः’ इति विशेषणम्
निश्चलःmotionless
निश्चलः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिः-चल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘रविः’ इति विशेषणम्
स्वस्थःcomposed/at ease
स्वस्थः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्वस्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘रविः’ इति विशेषणम्
महाश्चर्यसमन्वितःfilled with great astonishment
महाश्चर्यसमन्वितः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहा-अश्चर्य-समन्वित (प्रातिपदिक; समास)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुषः—महद् अश्चर्यं येन समन्वितः (endowed with great wonder)

Skanda (narration continues)

Tirtha: Keśava-sannidhi / Keśavāditya context

Type: kshetra

Scene: Ravi, radiant yet humbled, sits near Hari in profound silence—motionless, composed, eyes lowered—bathed in a mysterious, awe-filled light.

R
Ravi (Sun)
H
Hari

FAQs

True reverence expresses itself as inner stillness—wonder ripens into composed devotion.

The verse is part of the Keśavāditya māhātmya within Kāśī, though the location is not named in this line.

None explicitly; it describes the devotional mood preceding inquiry and worship.