Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 4

संभ्रमो विभ्रमश्चोभौ कथं तदनुगामिनौ । विभ्रांतिकारिणौ क्षेत्रवैरिणां सर्वदा नृणाम्

saṃbhramo vibhramaścobhau kathaṃ tadanugāminau | vibhrāṃtikāriṇau kṣetravairiṇāṃ sarvadā nṛṇām

Et comment ‘Saṃbhrama’ et ‘Vibhrama’, tous deux, sont-ils devenus ses suivants ? Comment demeurent-ils sans cesse des égareurs, semant la confusion chez les hommes ennemis du saint Kṣetra, Kāśī ?

संभ्रमःconfusion, agitation
संभ्रमः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसंभ्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
विभ्रमःdelusion, error
विभ्रमः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootविभ्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चयबोधक)
उभौboth
उभौ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootउभ (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), द्विवचन; सर्वनाम
कथम्how?
कथम्:
Sambandha (Question/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootकथम् (अव्यय)
Formअव्यय (प्रश्नार्थक)
तत्that
तत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; सर्वनाम
अनुगामिनौfollowing (it), attendant
अनुगामिनौ:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअनु-गम् (गम् धातु) + इन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), द्विवचन; विशेषण (following)
विभ्रान्तिकारिणौcausing delusion
विभ्रान्तिकारिणौ:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविभ्रान्ति + कारिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), द्विवचन; तत्पुरुष-समास (विभ्रान्तिं करोति)
क्षेत्रवैरिणाम्of the enemies of the field/region
क्षेत्रवैरिणाम्:
Sambandha (Genitive/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootक्षेत्र + वैरिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन; तत्पुरुष-समास (क्षेत्रस्य वैरी)
सर्वदाalways
सर्वदा:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootसर्वदा (अव्यय)
Formअव्यय (कालवाचक-अव्यय, adverb of time)
नृणाम्of men
नृणाम्:
Sambandha (Genitive/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootनृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन

Agastya (questioning Skanda, implied by context)

Tirtha: Kāśī (Avimukta-kṣetra)

Type: kshetra

Listener: Skanda

Scene: Inquiry about two attendants named Saṃbhrama and Vibhrama who perpetually delude those hostile to the sacred field, acting as agents of confusion.

S
Saṃbhrama
V
Vibhrama
K
Kṣetra (Kāśī as sacred field)

FAQs

Opposition to a sacred kṣetra is depicted as spiritually self-destructive, attracting delusion and confusion rather than clarity.

The ‘kṣetra’ refers to Kāśī as a sanctified field whose sanctity is defended at the level of cosmic moral order.

No explicit ritual is stated; the verse warns ethically against enmity toward the holy kṣetra.