Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 90

इदं वनमनुप्राप्तं सनाथं युष्मदंघ्रिभिः । प्रायोनभिज्ञं सर्वत्र महर्द्ध्युषितमानसम्

idaṃ vanamanuprāptaṃ sanāthaṃ yuṣmadaṃghribhiḥ | prāyonabhijñaṃ sarvatra maharddhyuṣitamānasam

«Étant parvenu à cette forêt, elle est devenue bénie et protégée par vos propres pieds. Pour l’essentiel, je suis ignorant en toute chose ; mon esprit demeure encore dans la grande opulence royale.»

इदम्this
इदम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; विशेषणम्
वनम्forest
वनम्:
Karman (कर्म)
TypeNoun
Rootवन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन
अनुप्राप्तम्reached, arrived at
अनुप्राप्तम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअनु + प्र + आप् (धातु) → अनुप्राप्त (कृदन्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; क्त (भूतकर्मणि)
सनाथम्having protectors
सनाथम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootस + नाथ (प्रातिपदिक; सनाथ)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; उपपद-तत्पुरुषः (नाथेन सह/नाथयुक्तम्)
युष्मद्your
युष्मद्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6), बहुवचन (समासे पूर्वपद-भाव)
अङ्घ्रिभिःby (your) feet
अङ्घ्रिभिः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootअङ्घ्रि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3), बहुवचन
प्रायःgenerally, mostly
प्रायः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootप्रायस्/प्रायः (अव्यय)
Formअव्यय; अव्यय-प्रकारः: निपात/अव्यय-क्रियाविशेषण (generally, mostly)
अनभिज्ञम्unaware, not knowing
अनभिज्ञम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअन् + अभिज्ञ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; नञ्-समास/नकार-प्रत्यय (negation)
सर्वत्रeverywhere
सर्वत्र:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootसर्वत्र (अव्यय)
Formअव्यय; अव्यय-प्रकारः: देशवाचक क्रियाविशेषण (locative adverb)
महत्great
महत्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन (समासे पूर्वपद)
ऋद्धिprosperity, fortune
ऋद्धि:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootऋद्धि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6), एकवचन (समासे मध्यपद)
उषितdwelt in, inhabited
उषित:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootवस् (धातु) → उषित (कृदन्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन (समासे पूर्वपद); क्त (भूतकर्मणि)
मानसम्mind
मानसम्:
Karman (कर्म)
TypeNoun
Rootमानस (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (महर्द्ध्युषितं मानसं यस्य)

Dhruva

Tirtha: Kāśī (Vārāṇasī)

Type: kshetra

Listener: munivara-s (sages)

Scene: Dhruva gestures to the forest-āśrama, declaring it protected by the sages’ feet; his expression mixes humility and lingering royal conditioning.

D
Dhruva
S
sages

FAQs

Holy association sanctifies a place, and humility—admitting one’s ignorance—is the doorway to dharma and wisdom.

The broader Kāśīkhaṇḍa glorifies Kāśī, but this verse highlights the sanctifying power of sages’ presence rather than a named tīrtha.

None explicitly; the implied practice is reverence to sages and seeking instruction.