Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 49

कृमिवेषधरो भूत्वा व्यतिष्ठद्दंशितुं नृपम् । अथ राजा प्रदत्तानि सर्पैर्ब्राह्मणरूपकैः

kṛmiveṣadharo bhūtvā vyatiṣṭhaddaṃśituṃ nṛpam | atha rājā pradattāni sarpairbrāhmaṇarūpakaiḥ

Ayant pris l’apparence d’un ver, il se tint aux aguets pour mordre le roi. Alors le roi remarqua les fruits offerts par des serpents sous forme de brāhmanes.

कृमिवेषधरःone wearing the guise of a worm
कृमिवेषधरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकृमि (प्रातिपदिक) + वेष (प्रातिपदिक) + धर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुषः (कृमिवेषं धरति)
भूत्वाhaving become
भूत्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootभू (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (gerund); धातु: भू (भवन)
व्यतिष्ठत्stood/positioned himself
व्यतिष्ठत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवि-स्था (धातु)
Formलङ् (परस्मैपद), प्रथमपुरुष, एकवचन; धातु: स्था (स्थितिः) उपसर्ग: वि
दंशितुम्to bite
दंशितुम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeVerb
Rootदंश् (धातु)
Formतुमुन्-प्रत्ययान्त (infinitive); धातु: दंश् (दंशने/दंश)
नृपम्the king
नृपम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
अथthen
अथ:
Sambandha (Discourse/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय; अनुक्रम/आरम्भार्थक-निपात (particle: 'then/now')
राजाthe king
राजा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
प्रदत्तानिgiven/offered
प्रदत्तानि:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्र-दत्त (कृदन्त; √दा धातु)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; क्त-प्रत्ययान्त भूतकर्मणि कृदन्त; विशेषण (फलानि)
सर्पैःby snakes
सर्पैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootसर्प (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), बहुवचन
ब्राह्मणरूपकैःby those in the form of Brahmins
ब्राह्मणरूपकैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootब्राह्मण (प्रातिपदिक) + रूपक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), बहुवचन; तत्पुरुषः (ब्राह्मणरूपं येषां ते)

Narrator (Purāṇic narrator, contextually Sūta)

Tirtha: Setu-kṣetra (contextual frame)

Type: kshetra

Scene: Takṣaka, now as a worm, waits within/near the fruit to bite; the king examines the offered fruits from ‘brāhmaṇa’ visitors who are actually serpents.

T
Takṣaka
K
King Parīkṣit
S
Serpents (Nāgāḥ)

FAQs

Adharma often operates through disguise and opportunism; the verse warns against judging sanctity by outer form.

No tīrtha is referenced in this verse; it continues the moral narrative within Setu-khaṇḍa.

None; it describes concealment and the presentation of gifts.