Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 28

रिरक्षुणा शरीरं स्वं तेनाकामनया पिता । रजन्यां हिंसितो विप्रा महापातककारिणा

rirakṣuṇā śarīraṃ svaṃ tenākāmanayā pitā | rajanyāṃ hiṃsito viprā mahāpātakakāriṇā

Ne cherchant qu’à protéger son propre corps, lui—bien malgré lui—blessa son père dans la nuit, ô brāhmaṇas, et devint ainsi l’auteur d’un grand péché.

रिरक्षुणाby the would-be protector
रिरक्षुणा:
Karta (Agent in passive/कर्ता)
TypeNoun
Rootरिरक्षु (प्रातिपदिक; √रक्ष्-धातोः इच्छार्थक/कर्तृवाचक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण/कर्तृ-हेतु), एकवचन
शरीरम्body
शरीरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशरीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
स्वम्his own
स्वम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्व (प्रातिपदिक/सर्वनाम-विशेषण)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम्
तेनby him
तेन:
Karta (Agent in passive/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन, सर्वनाम
अकामनयाunwillingly
अकामनया:
Hetu/Instrument (Cause/करण-हेतु)
TypeNoun
Rootअकामना (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; अर्थः—अनिच्छया (unwillingly)
पिताthe father
पिता:
Karma (Patient in passive/कर्म)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
रजन्याम्at night
रजन्याम्:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootरजनी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (अधिकरण), एकवचन
हिंसितःwas harmed/killed
हिंसितः:
Kriya (State/result/क्रिया)
TypeVerb
Rootहिंस् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
विप्राःO brāhmaṇas
विप्राः:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootविप्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; संबोधनार्थे/सम्बोधन-प्राय (O brāhmaṇas)
महापातककारिणाby the doer of a great sin
महापातककारिणा:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeNoun
Rootमहा (प्रातिपदिक) + पातक (प्रातिपदिक) + कारिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; समासः—तत्पुरुष (महापातकं करोतीति)

Narrator (contextual Purāṇic narration within Setukhaṇḍa)

Listener: विप्राः

Scene: विप्रसमाजे कथन—‘आत्मरक्षुणा’ इति आत्मनिन्दा; पृष्ठभूमौ रात्रिवन-छाया, रक्ताभ-प्रहारस्मृति, मुखे ग्लानि

FAQs

Even when harm is unintended, dharma treats certain acts as mahāpātaka, requiring humility and expiation.

The verse belongs to Setukhaṇḍa, which frames such moral episodes around the sanctity of Setu and the power of purification in that sacred region.

The verse implies the need for prāyaścitta for mahāpātaka, though the specific rite is stated later.

Read Skanda Purana in the Vedapath app

Scan the QR code to open this directly in the app, with audio, word-by-word meanings, and more.

Continue reading in the Vedapath app

Open in App